Input:

č. 31/1960 Sb. rozh. tr., Garance

č. 31/1960 Sb. rozh. tr.
Ustanovení § 12 zák. č. 71/1958 Sb., upravující uplatňování náhrady škody zaměstnavatelem, stanoví též procesní předpoklady projednání náhrady škody soudem vůbec, tedy jak v řízení ve věcech občanskoprávních, tak i v řízení trestním. Proto jsou jeho ustanovení závazná i pro adhesní řízení v řízení trestním. Ani v trestním řízení nemůže soud proto poškozenému přiznat náhradu škody způsobené zaměstnancem, který porušil z nedbalosti povinnosti z pracovního poměru a který se tím dopustil trestného činu nebo přestupku, ve vyšším rozsahu, než podle zákona č. 71/1958 Sb. (viz i § 7 cit. zák.) a pokud nebyla škoda uplatňována podle § 12 cit. zákona.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 17. února 1960 - 4 Tz 1/60.)
Obžalovaný lékař OÚNZ povolaný k nemocnému dne 1. září 1958 kolem 4. hodiny noční, aniž k tomu měl příslušné oprávnění a dostatek zkušeností, řídil na silnici na rozhraní obcí Nemanice a Kněžské Dvory sanitní auto patřící OÚNZ v Českých Budějovicích tak neopatrně, že nezvládl řízení. To mělo za následek, že se vozidlo převrátilo, čímž byla zničena celá jeho karoserie a způsobena tak OÚNZ v Českých Budějovicích škoda ve výši 21 143,06 Kčs.
Lidový soud v Českých Budějovicích uznal obžalovaného vinným trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 246 odst. 1 tr. zák. a přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsoudil ho k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců podmíněně se zkušební dobou jednoho roku.
Podle § 244 odst. 2 tr. ř. uznal obžalovaného povinným nahradit OÚNZ v Českých Budějovicích škodu ve výši 19 643,06 Kčs.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu vyslovil porušení zákona v ustanovení § 244 odst. 2 tr. ř., napadený rozsudek v uvedeném výroku zrušil a poškozený Okresní ústav národního zdraví v Českých Budějovicích podle § 244 odst. 2 posl. věta tr. ř. s nárokem na náhradu škody v uplatňované výši 21 143,06 Kčs odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Z odůvodnění:
Skutkové zjištění napadeného rozsudku odpovídá výsledkům vykonaného dokazování, zejména i doznání obžalovaného a je s ním v plné shodě. Také právní posouzení viny obžalovaného a výrok o trestu odpovídá stavu věci a zákonu.
Porušen však byl zákon v ustanovení § 244 odst. 2 tr. ř. výrokem napadeného rozsudku o povinnosti obžalovaného k náhradě škody.
Rozsudek byl vyhlášen dne 11. prosince 1958, tedy po účinnosti zákona č. 71/1958 Sb. o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru, který podle § 22 cit. zákona nabyl účinnosti ode dne vyhlášení, tj. od 17. října 1958. (Přitom je nerozhodné, že byla škoda způsobena před účinností cit. zákona - § 19 odst. 2 zák. č. 71/1958 Sb.).
Podle § 2 odst. 1 cit. zákona odpovídá zaměstnanec za škodu, kterou z nedbalosti způsobil podniku při výkonu zaměstnání porušením závazků z pracovního poměru. V takových případech odpovídá zaměstnanec za škodu jen v mezích uvedených v cit. zákonu (arg. slova "odpovídá za ni podle tohoto zákona").
Obžalovaný se dopustil trestného činu, jímž byl uznán vinným a jímž z nedbalosti způsobil škodu OÚNZ v Českých