Input:

č. 31/1960 Sb. rozh., Garance

č. 31/1960 Sb. rozh.
Jde o spoluzavinění provozovatele motorového vozidla (§ 6 zák. č. 63/1951 Sb.), jestliže ve voze s uzavíracími dveřmi byly dveře otevřeny dříve, než vůz stál.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 16. prosince 1959, 21 Co 856/59.)
Žalobkyně se domáhala náhrady škody způsobené jí smrtelným úrazem, který utrpěl její manžel, když vystupoval z vozu elektrické dráhy.
Lidový soud civilní v Praze žalobu zamítl s odůvodněním, že úraz si zavinil výlučně sám žalobce tím, že vystupoval, když vůz byl ještě v pohybu.
Proti rozsudku se odvolala žalobkyně a navrhla jeho změnu tak, že se žalobě vyhovuje; městský prokurátor pak navrhl, aby rozsudek byl změněn tak, že žalobní nárok je základem částečně opodstatně, přičemž pokud jde o výši podílu poukázal na to, že zavinění poškozeného bylo převážné.
Žalovaný podnik navrhl potvrzení rozsudku soudu první stolice.
Krajský soud v Praze mezitímním rozsudkem rozsudek soudu první stolice změnil a vyslovil, že žalobní nárok je co do základu opodstatněn jednou čtvrtinou.
Odůvodnění:
Vina manžela žalobkyně je nepochybná, neboť porušil ustanovení § 35 odst. 2 vyhl. č. 145/1956 Ú. l., které ostatně je jen výrazem obecného příkladu opatrnosti, jehož měl zemřelý dbát tím bedlivěji, že šlo o člověka 73 let starého, který nad to měl amputovanou jednu ruku.
Jde jen o to, zda jeho vina je výlučná, či zda má na škodném výsledku podíl i žalovaný podnik a v jaké míře.
K úrazu došlo při vystupování z motorového vozu, jehož dveře se během jízdy zavírají a je nesporno, že dveře byly otevírány ještě během jízdy, když vůz dojížděl do stanice. Dělo se tak prý proto, že nebyl k dispozici olej, který v zimě nezamrzal, takže otvírací mechanismus fungoval zpomaleně a proto byly dveře otevírány před zastavením vozu, aby se provoz nezdržoval. Soud prvé stolice nepřikládá této skutečnosti z hlediska odpovědnosti žalovaného