č. 30/1967 Sb. rozh., Garance
č. 30/1967 Sb. rozh.
Ze zvláštního procesního postavení národního výboru v řízení zahájeném k jeho návrhu podle ustanovení § 32 o. s. ř. plyne, že národní výbor může zahájit řízení pouze za předpokladu, že by tak mohl učinit svým návrhem nositel hmotného práva.
Ježto je vyloučeno, aby zahájil řízení vlastník rodinného domku proti sobě samému návrhem na stanovení povinnosti k vystěhování se z druhého bytu v rodinném domku, nemůže zahájit takové řízení národní výbor návrhem podle ustanovení § 32 o. s. ř.
Ustanovení § 184 písm. c) o. z. není použitelné na posuzování užívání dvou bytů v rodinném domku jeho vlastníkem.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 1966, 5 Cz 119/65.)
Místní národní výbor v D. okr. O. navrhl, aby soud zrušil právo odpůrkyně užívat byt v levé části přízemí domku čp. 1 v D., sestávající z kuchyně a pokoje. V důvodech svého návrhu uvedl, že odpůrkyně užívá obdobný byt v pravé části přízemí domku, který je jejím rodinným domkem. O tom, že jsou v domku dvě samostatné bytové jednotky, rozhodl odbor pro výstavbu ONV v O. dne 16. 9. 1963, popř. komise pro výstavbu ONV v O. dne 9. 12. 1963.
Okresní soud v Olomouci vyhověl návrhu, když s poukazem na ustanovení § 184 písm. c) o. z. zrušil právo odpůrkyně užívat předmětný byt a uložil ji jeho vyklizení a předání do dispozice MNV v patnáctidenní lhůtě.
Nejvyšší soud rozhodl k stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem okresního soudu v Olomouci byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 32 o. s. ř. může národní výbor (podobně podle ustanovení § 35 o. s. ř. prokurátor) podat návrh na zahájení řízení (nejde-li o ryze osobní právo občana), popř. kdykoliv vstoupit do řízení, má-li za to, že to vyžaduje zájem společnosti. Jestliže národní výbor využije svého oprávnění k podání návrhu na zahájení řízení, nestává se pochopitelně účastníkem zahájeného řízení; zůstává subjektem odlišným od účastníků řízení (srov. důvodovou zprávu k občanskému soudnímu řádu), byť povolaným k většině úkonů, které náleží účastníkům řízení. Zvláštní procesní postavení národního výboru v řízení zahájeném k jeho návrhu podle ustanovení § 32 o. s. ř., rozdílné od procesního postavení účastníků řízení, je dáno již tím, že národní výbor nemá způsobilost stát se nositelem hmotného práva nebo povinnosti; z toho důvodu je ve srovnání s účastníky řízení přece jenom částečně omezen (§ 34 o. s. ř.), když není oprávněn k úkonům, jež může vykonat toliko účastník hmotně právního vztahu.
Ze zvláštního procesního postavení národního výboru v řízení zahájeném k jeho návrhu podle ustanovení § 32 o. s. ř. plyne také, že národní výbor může zahájit řízení pouze za předpokladu, že by tak mohl učinit svým návrhem i účastník řízení (jako nositel hmotného práva). Se zřetelem k tomu, že je vyloučeno, aby zahájil řízení vlastník rodinného…
