Input:

č. 30/1964 Sb. rozh. tr., Garance

č. 30/1964 Sb. rozh. tr.
Ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost je každý trest odnětí svobody, který je uložen mimo trestní sazbu.
Aby bylo možno přezkoumat, zda uložený trest odnětí svobody, zvlášť nebezpečnému recidivistovi odpovídá ustanovení § 42 odst. 1 tr. zák. je nutno, aby soud v odůvodnění rozsudku uvedl, jakými hranicemi je v konkrétním případě vymezena horní polovina zvýšené trestní sazby.
K vymezení horní a dolní hranice horní poloviny zvýšené trestní sazby dojde soud tímto početním postupem: třetina z horní hranice trestní sazby se připočte k této horní hranici, tím je dána horní hranice horní poloviny zvýšené trestní sazby. K této horní hranici se pak připočte dolní hranice trestní sazby (pokud takováto hranice vůbec existuje). Polovina tohoto součtu je pak dolní hranicí horní poloviny zvýšené trestní sazby.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. března 1964 - 5 Tz 10/64)
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem z 18. 10. 1963 sp. zn. 2 T 154/63 uložil obviněnému za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., který spáchal jako zvlášť nebezpečný recidivista, nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona zrušil tento rozsudek ve výroku o trestu a přikázal okresnímu soudu, aby v rozsahu zrušení věc znovu projednal a rozhodl..
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. října 1963 sp. zn. 2 T 154/63 byl obviněný uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., který spáchal jako zvlášť nebezpečný recidivista § 41 písm. b) tr. zák.). Za to mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a byla mu uložena povinnost nahradit poškozené škodu způsobenou trestným činem v částce 237,70 Kčs.
Usnesením krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. listopadu 1963 sp. zn. 2 To 428/63 bylo odvolání obviněného zamítnuto.
Proti rozsudku okresního soudu podal předseda Nejvyššího soudu dne 6. února 1964 stížnost pro porušení zákona, v níž dovozuje, že byl porušen zákon ve výši uloženého trestu, který bylo třeba uložit obviněnému jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi podle § 250 odst. 1 a § 42 odst. 1 tr. zák. Předseda Nejvyššího soudu zároveň navrhl zrušení vadného výroku a nápravu nastalého pochybení.
Výrok o vině odpovídá plně výsledkům dokazování. Správné je i posouzení obviněného jako zvlášť nebezpečného recidivisty. V tomto směru nutno odkázat zejména i na