Input:

č. 30/1962 Sb. rozh., Garance

č. 30/1962 Sb. rozh.
V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. ledna 1962, 3 Cz 69/61)
Okresní soud v Sokolově vyslovil v pravomocném usnesení, že nezl. děti Jaroslav a Vladimír B. jsou od právní moci tohoto usnesení osvojenci manžela matky dětí V. H., ponesou nadále příjmení H. a že manžel matky dětí bude zapsán v matrice místo otce nezletilých.
O osvojení nezl. dětí požádal do protokolu u okresního soudu v Sokolově V. H. s tím, že se oženil s matkou dětí, s níž již před uzavřením manželství žil 1 a půl roku ve společné domácnosti, a že otec těchto dětí dne 18. března 1957 zemřel.
Soud provedl důkaz obsahem úmrtního listu otce dětí, zprávou odboru pro školství a kulturu rady ONV, která osvojení dětí doporučila, a výpisem z rejstříku trestů V. H. Podle něho byl tento uznán vinným tr. činem podle § 245 odst. 1 c) 3 b) tr. zák., odsouzen k odnětí svobody na tři roky a ke ztrátě občanských práv na 4 roky. Matka dětí s osvojením nezletilých dětí Jaroslava a Vladimíra B. souhlasila.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že pravomocným usnesením soudu okresního soudu v Sokolově byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Osvojení dětí zasahuje hluboko jak do jejich života, tak i do života rodičů dětí, do života osvojitelů i jejich rodin. Je proto především zapotřebí, aby soudy při osvojení zachovávaly pečlivě ustanovení občanského soudního řádu, jež přikazují zjištění všech skutečností, potřebných pro správné rozhodnutí. Soud musí mít na zřeteli společenský účel osvojení a přihlédnout náležitě ke všemu, co s osvojením souvisí, a to jak z hlediska zájmů osvojovaného dítěte, tak i z hlediska osvojitelů a jejich rodin. Pečlivé vyšetření všech okolností a poměrů případu se týkajících musí mít soud na paměti zvláště tehdy, jde-li o osvojení ve smyslu § 66 odst. 2 zák. o pr. rod., kdy se osvojitel zapisuje do matriky místo rodičů dítěte a kdy jde o osvojení nezrušitelné. Proto také směrnice pléna Nejvyššího soudu Pls 3/59, uveř. pod č. 43/1959 Sbírky rozhodnutí čs. soudů k výkladu zákona ze dne 17. dubna 1958 č. 15/1958 Sb., o změně předpisů upravujících osvojení, uložila soudům, aby v řízení o osvojení dětí druhým manželem matky dětí přihlédly i k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k vlastním dětem, a aby uvážily, zda zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí, neboť v domácnosti matky a jejího druhého manžela žije, takže tu není specifického účelu osvojení, vysloveného v § 63 zák. o pr. rod., kde se osvojením sleduje, aby dítěti bylo vytvořeno chybějící rodinné prostředí.
Těmito