Input:

č. 3/1969 Sb. rozh. tr., Garance

č. 3/1969 Sb. rozh. tr.
Řidič smí jet nejvýše takovou rychlostí, jaká mu umožní bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou vidí. To platí zejména pro jízdu za snížené viditelnosti a při zapjatých světlech. Přitom musí řidič brát v úvahu vedle vlastní brzdné dráhy i reakční dobu a dráhu technické prodlevy brzd.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 29. března 1968, 5 Tz 11/68.)
Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. usnesením okresního prokurátora v Hradci Králové ze 14. prosince 1967 sp. zn. Pv 815/67, kterým bylo zastaveno trestní stíhání obviněného pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák.
Z odůvodnění:
Skutek, pro který bylo zahájeno vyhledávání, spočíval v tom, že obviněný 12. října 1967 kolem 5.45 hod. jako řidič motocyklu pokračoval v jízdě v okamžiku, kdy byl oslněn, což mělo za následek, že zachytil před ním jedoucí cyklistku, kterou srazil na vozovku a způsobil jí zlomeninu levé lýtkové kosti s následkem asi tříměsíční pracovní neschopnosti.
Okresní prokurátor odůvodnil usnesení, jímž zastavil trestní stíhání pro tento skutek, tím, že nebyla vyvrácena obhajoba obviněného, že byl oslněn protijedoucím autem, a že i když činil okamžitě opatření k tomu, aby zastavil, nemohl přesto nehodě zabránit.
Významnou skutečností pro posouzení věci bylo zjištění stavu a účinnosti osvětlení motocyklu, na němž obviněný jel. V protokole o nehodě v silničním provozu je uvedeno, že u motocyklu se při nehodě rozbilo plexisklo a poškodil levý bok. Nebylo ale zjišťováno, zda byl poškozen také reflektor motocyklu. Je pravděpodobné, že ještě po nehodě bylo možno funkci osvětlení motocyklu přezkoušet a lze se domnívat, že to orgán VB, který místo činu ohledával, skutečně také učinil a že by mohl uvést, jaký byl stav osvětlení motocuklu a jaká byla účinnost tlumených světel, na které obviněný podle dosavadního zjištění jel.
Další neobjasněnou věcí zůstala viditelnost v době nehody, ke které došlo 12. října 1967 o 5.45 hod., tedy v době, kdy se již rozednívalo. V průběhu vyšetřování bylo třeba yjišťovat, zda v této denní době mohlo dojít k oslnění obviněného. Za tím účelem mělo být vyžádáno vyjádření meteorologické stanoce. Poněvadž se tak nestalo, zůstalo řízení neúplným.
Rozhodnutí okresního prokurátora však trpí ještě dalšími vadami, vyplývajícími z toho, že nebyl vzat v úvahu celý skutek a nebyly pečlivě uváženy všechny okolnosti případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že