č. 3/1964 Sb. rozh., Garance
č. 3/1964 Sb. rozh.
Prostředkem napomáhajícím k posílení JZD a zemědělských podniků vůbec jsou právní předpisy přispívající k tomu, aby noví pracovníci byli nejen pro zemědělství získáni, ale také v zemědělství fakticky pracovali. Je pak zvlášť odpovědným úkolem soudů, aby politicky správně předpisy vykládaly a používaly, aby tak správným rozhodováním a rozsáhlou preventivní činností přispívaly ku splnění náročných úkolů v našem zemědělství.
Podle těchto zásad soud nepostupuje, jestliže ve sporu o trvání resp. zánik pracovního poměru v JZD, v němž jde současně i o uplatnění žalobkyně jako mladé, kvalifikované pracovní síly v zemědělství a umožnění faktického výkonu jejich prací ať již v žalovaném JZD nebo jinde v zemědělství, svým rozhodnutím vytvoří stav, že žalobkyně po dobu více jak jednoho roku nepracuje v žalovaném JZD ani jinde v zemědělství a že tedy pracovní poměr žalobkyně k žalovanému družstvu podle rozhodnutí soudu trvá sice právně, nikoliv však fakticky.
Soud v tomto sporu musí zjistit, zda nedošlo k zániku pracovního poměru uplynutím jednoroční zkušební praxe (§ 8 vl. nař. č. 24/1959 Sb.) a umožnit tak žalobkyni, aby se zapojila do práce v jiném zemědělském závodě, který by měl o její práci zájem. Dospěje-li soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo ani k zániku pracovního poměru uplynutím sjednané doby, nemůže se spokojit jen tím, že by v rozhodnutí vyslovil, že pracovní poměr mezi účastníky trvá, ale musí vzhledem k okolnostem konkrétního případu přispět svou preventivní činností k tomu, aby bylo zajištěno, aby pracovní poměr trval nejen právně, ale také fakticky, tj. aby žalované JZD přikázalo žalobkyni práci odpovídající její pracovní smlouvě a aby žalobkyně tuto práci také vykonávala (zejména signalizací zjištěných nedostatků MNV, ONV, a to zemědělskému odboru i odboru pracovních sil, v případě potřeby i stranickým orgánům.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. září 1963, 2 Cz 69/63).
Žalobkyně vstoupila do pracovního poměru zaměstnaneckého u žalovaného JZD jako absolventka zemědělské technické školy na základě doporučení vydaného jí školou podle § 4 odst. 1 vl. nař. č. 24/1959 Sb., a to jako zemědělský technik. Práce zde vykonávala až do 30. června 1962, kdy skončila nástupní praxe (§ 8 cit. vl. nař.).
Žalobou podanou u okresního soudu v Mělníku dne 14. srpna 1962 domáhala se žalobkyně určení toho, že její pracovní poměr k žalovanému JZD skončil dnem 30. června 1962 a poukazovala na to, že JZD s ní sjednalo pracovní poměr pouze na dobu 1 roku, tedy na dobu trvání tzv. nástupní praxe, že na tuto doby byla také sjednána odměna za práci a druh prací, které žalobkyně měla konat, a ani před skončením nástupní praxe a ani po uplynutí doby jejího trvání jí žalované JZD nepřidělilo zádnou práci, takže od té doby nepracuje ani v žalovaném JZD ani jinde v zemědělství Domáhala se proto žalobou určení toho, že její pracovní poměr k žalovanému JZD zanikl dnem 30. 6. 1962, aby mohla nastoupit práci jinde v zemědělství.
Okresní soud v Mělníku žalobu zamítl z toh odůvodu, že pracovní poměr mezi účastníky neskončil právně účinnou výpovědí (pro nedostatek předchozího souhlasu ONV podle § 13 odst. 1 dek. č. 88/1945 Sb.).
Krajský soud v Praze rozhodnutí…
