Input:

č. 29/1960 Sb. rozh., Garance

č. 29/1960 Sb. rozh.
Určení příjmení dítěte v případě, že po pravomocném popření otcovství manželem matky uzná otcovství k dítěti jiný muž nebo je jiný muž jako otec dítěte zjištěn.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. února 1960, 3 Cz 9/60.)
Rozsudkem lidového soudu v Berouně bylo pravomocně vyhověno žalobě o popření otcovství. Otcovství k dítěti uznal po té jiný muž. Matka dítěte nesouhlasila s tím, aby nezletilý měl příjmení tohoto muže a žádala, aby dítě neslo příjmení, které měla matka za svobodna.
Lidový soud v Berouně určil příjmení dítěte podle žádosti matky.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že pravomocným rozhodnutím lidového soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Při rozhodování o příjmení dětí nutno postupovat podle ustanovení § 36 zák. o právu rodinném. Obecné ustanovení odst. 1 se týká především dětí těch rodičů, kteří uzavřeli manželství. Ustanovení odst. 2 se týká dohody o příjmení dítěte těch rodičů, kteří manželství neuzavřeli a ustanovení odst. 3 pamatuje na případ, kdy nedojde k dohodě o příjmení dítěte podle odst. 2 těch rodičů, kteří manžely nejsou.
Podle těchto ustanovení bude dítě, jehož otcem je manžel matky (§ 42 zák. o právu rod.), zapsáno do matriky narozených společným příjmením jeho rodičů a jsou-li příjmení rodičů různá, bude zapsáno příjmením podle prohlášení rodičů při uzavření manželství (§ 17 odst. 2 zák. o právu rod.). Tímto zápisem je příjmení dítěte určeno a další změnu příjmení může povolit jen příslušný okresní národní výbor podle zák. č. 55/1950 Sb.
Jestliže bylo pravomocně vyhověno žalobě na popření otcovství manžela matky, vyznačí matrikář tuto skutečnost v příslušné rubrice na základě pravomocného soudního rozhodnutí, ale samotné