Input:

č. 27/1964 Sb. rozh., Garance

č. 27/1964 Sb. rozh.
Účelem § 76 zák. č. 55/1956 Sb. a § 10 vyhl. č. 15/1957 Ú. l. ve znění vyhl. č. 64/1960 Sb., jakož i § 41 odst. 2 zákona č. 55/1956 Sb. je, aby byla poskytnuta náhrada za dávky neprávem vyplácené. Bylo-li tohoto účelu dosaženo tím, že důchodce už zčásti poskytl Státnímu úřadu sociálního zabezpečení náhradu těchto neprávem vyplacených dávek, není na místě aby byla tato náhrada uplatňována v plném rozsahu i proti podniku.
Uplatnil-li Státní úřad sociálního zabezpečení nárok na náhradu neprávem vyplacených dávek proti důchodci, který nesplnil svou ohlašovací povinnost, není tím zbaven možnosti domáhat se náhrady proti podniku a nejde v tom případě o tutéž věc ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Prostředkem zabraňujícím tomu, aby náhrada nebyla vymáhána ve větším rozsahu, než je k dosažení uvedeného účelu nezbytně třeba, je podání námitek proti exekuci podle § 441 o. s. ř.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. září 1963, 2 Cz 71/63)
Státní úřad sociálního zabezpečení předepsal dne 1. 10. 1962 navrhujícímu podniku se zřetelem na ustanovení § 76 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb. a § 14 vyhl. č. 15/1957 Ú. l. k náhradě přeplatek v částce 3045 Kčs, který vznikl na starobním důchodu navrhovatelova zaměstnance F. K.; do rozhodnutí SÚSZ podal navrhující podnik opravný prostředek.
Okresní soud v Hradci Králové tomuto opravnému prostředku nevyhověl a rozhodnutí odpůrce z 1. 10. 1962 potvrdil. Zjistil, že navrhovatel v žádosti o starobní důchod, kterou sepisoval, výslovně uvedl, že tento pracoval do 31. 10. 1961; byl si proto vědom, že bude přiznán na podkladě těchto údajů plný starobní důchod. Pracovní poměr F. K. však byl obnoven dnem 14. 11. 1961 a tento setrval v něm až do 28. 2. 1961 a znovu pracoval v době od 9. 3. 1962 do 31. 3. 1962. Navrhovatel si proto musel být vědom toho, že je jeho povinností tyto dodatečné změny oznámit. Soud také zjistil, že přeplatek na starobním důchodu byl předepsán k úhradě F. K. a že tento svůj opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí vzal zpět a řízení bylo dne 30. 11. zastaveno. Dále zjistil soud ze spisu odpůrce, že tento sráží F. K. částku 100 Kčs ze starobního důchodu, takže jde v této věci v podstatě o další zajištění úhrady přeplatku na důchodu.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že rozhodnutí zrušil. Krajský soud vychází z toho, že je nutno především zabývat se tím, zda odpůrce je oprávněn předepsat náhradu současně důchodci i zaměstnavateli, a zda zanedbal zaměstnavatel povinnost ve smyslu § 76 zák. o soc. zabezpečení. Při tom je nutno věc uvažovat i z hlediska ustanovení § 50 o. s. ř. a přihlédnout i k tomu, že byly důchodcem zaplaceny některé splátky na přeplatku, takže by nemohlo být vysloveno, že navrhovatel je povinen zaplatit jako náhradu z přeplatku částku 3.045 Kčs. Občanský soudní řád převzal zásadu, že tutéž věc nelze dvakrát žalovat. Vymohl-li si odpůrce již exekuční titul proti důchodci, není možné, aby na tutéž částku získal exekuční