Input:

č. 26/1959 Sb. rozh. tr., Garance

č. 26/1959 Sb. rozh. tr.
Postup při ukládání trestu nápravného opatření členům jednotných zemědělských družstev.
(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu z 8. června 1959, 7 Nt 20/59.)
1. Členům jednotných zemědělských družstev lze zásadně uložit i trest nápravného opatření.
Nebylo by v souhlase s linií politiky socialistické přestavby vesnice, cestou zakládání, upevňování a rozvoje JZD, aby právě družstevní rolníci byli na rozdíl od jiných pracujících zbavováni výhody jednoho z vyhraněně výchovných trestů tam, kde jinak jsou dány všechny podmínky pro jeho uložení.
Soud však musí při ukládání trestu nápravného opatření členu JZD zvážit, zda v konkrétním případě je skutečně uložení tohoto trestu účelné, z hlediska § 17 tr. zák. či zda dokonce v konkrétním případě nejsou tu okolnosti, které brání výkonu tohoto trestu l§ 37 odst. 2 písm. d) tr. zák.]. V takovém případě přichází v úvahu především podmíněný trest odnětí svobody.
Pro úvahu, zda trest nápravného opatření splní účel a zda není již ze zákona vyloučen, musí soud náležitě zjistit bližší okolnosti členství obžalovaného v JZD, a to nejen, jakou práci obžalovaný vykonává, ale i jakého typu je JZD, jaké jsou jeho hospodářské výsledky v minulosti i plánované výsledky v budoucnosti, s jakými příjmy na pracovních jednotkách lze u obžalovaného případně u ostatních příslušníků jeho rodiny počítat, o kolík osob je povinen pečovat, jaký výnos dává záhumenek apod. Teprve po zjištění těchto okolností může soud rozhodnout, zda lze nápravné opatření uložit, zda jeho uložení je účelné a v jaké formě a délce i s jakou srážkou má býti trest uložen. Trest nápravného opatření soud neuloží např. tam, kde je již předem zřejmé, že bude obtížné vymáhat srážky (viz níže), že nebude lze uskutečnit změnu zaměstnání v rámci téhož JZD, ale i tam, kde ještě JZD není natolik konzolidováno, aby bylo lze spolehlivě předpokládat správný výkon trestu bez nařízení změny zaměstnání event. v rámci téhož JZD nebo nelze předpokládat takové hospodářské výsledky, při kterých by určené srážky plnily zamýšlený účel trestu, tam kde zdravotní stav obžalovaného nedává naději na výdělek ze kterého by bylo lze účelně uložit srážky apod.
2. Členu JZD možno uložit trest nápravného opatření i beze změny zaměstnání. Ani výkladem z opaku § 39 odst. 1 věta prvá tr. zák. nelze dovodit, že by zásadně měla být u členů JZD v případě uložení trestu nápravného opatření nařízena změna zaměstnání, třebas členství v JZD není pracovním poměrem. Členství v JZD, byť se i lišilo od pracovního poměru zejména právem na spoluúčast při správě a vedení družstva, se totiž jinak pracovnímu poměru velmi podobá. Podle vzorových stanov (čl. 19) je totiž každý člen družstva povinen osobně v družstvu pracovat, vykonávat svou práci přesně a pečlivě, je povinen řídit se pokyny předsedy družstva, vedoucích chovů, výrobních skupin a čet, dodržovat pracovní kázeň a plnit své úkoly tak, aby bylo dosaženo vysokých výnosů a plného využití strojů a potahů. Pracuje převážně