Input:

č. 26/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 26/1957 Sb. rozh. tr.
Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. se může pachatel dopustit nejen jednáním, kterým ztenčuje majetkový stav podniku, nýbrž i jednáním (na př. prodejem vlastního zboží, jež se jinak prodává též v prodejně), kterým pachatel, v úmyslu se obohatit, zabraňuje tomu, aby se majetek podniku zvětšil o část plánované akumulace, která by jinak při pravidelném průběhu věci byla podnikem splněna.
Jestliže ve skutku kvalifikovaném obžalobou jako trestný čin soud neshledal trestný čin, musí posoudit, zda skutek nenaplňuje znaky některého přestupku uvedeného ve zvláštní části trestního zákona správního nebo po případě v jiných zákonech.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 21. února 1957,1 Tz 22/57.)
Obviněný jako vedoucí prodejny (drogerie) lidového družstva JEDNOTA v době od října 1955 do února 1956 nakoupil soukromě ' 1 různé zboží prodávané jinak v drogeriích, zejména hřebeny, rtěnky, likérové třešti a prodával je v prodejně na svůj vlastní účet bez vědomí ústředí družstva. Celý zisk tím docílený si ponechával.
Lidový soud v Hustopečích uznal rozsudkem ze 17. října 1956 obviněného vinným trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Krajský soud v Brně k odvolání obviněného zrušil rozsudek lidového soudu a obviněného žaloby zprostil.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu uložil, aby věc znova projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona vytýká, že odvolací soud porušil zákon, zprostil-li obviněného na základě právní úvahy, že ke škodě lidového družstva se obohatí podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. jen ten, kdo přímými útoky zmenšuje jeho existující majetkovou podstatu a nikoliv ten, kdo v prodejně socialistického sektoru prodává na svůj účet zboží, které si sám opatřil, a přisvojuje si neoprávněně zisk, který by jinak při pravidelném průběhu věci připadl družstevnímu podniku, poněvadž škodou podle § 245 tr. zák. nelze rozumět ušlý zisk družstevního podniku.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Zdrojem rozvoje podniků socialistického obchodu je jejich plánovaná hospodářská^ činnost, neboť jim umožňuje dosáhnout plánované akumulace. Část této plánované akumulace rozmnožuje jejich majetkovou podstatu. Takovému podniku může tedy pachatel způsobit škodu nejen jednáním, kterým pro své obohacení ztenčuje již existující majetkový stav podniku [§ 245 odst. 1 písm. a), b) tr. zák.], nýbrž i jednáním, kterým se sice majetkový stav podniku přímo nezmenšuje, pachatel však v úmyslu se obohatit zabraňuje tomu, aby se majetek podniku zvětšil o část plánované akumulace, která by jinak při pravidelném průběhu věci byla podnikem splněna [§ 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.].
Proto právní závěr odvolacího soudu, který si vyložil znak trestného činu podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. „ke škodě“ tak úzce, že za poškození majetku národního nebo majetku lidového družstva pokládá jen přímý útok pachatele k vlastnímu obohacení, jímž se zmenšuje toliko existující již jeho majetková podstata, odporuje zákonu.
Pokud tedy odvolací soud měl