Input:

č. 23/1968 Sb. rozh. tr., Garance

č. 23/1968 Sb. rozh. tr.
Jediným rozhodujícím znakem pro rozlišení mezi trestným činem poškozování spotřebitele podle § 121 tr. zák. a proviněním proti zájmům socialistického hospodářství podle § 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb. je rozsah, v němž pachatel spotřebitele poškozuje.
Za poškozování spotřebitelů ve větším rozsahu ve smyslu § 121 odst. 1 tr. zák. se považuje poškozování v částce výrazněji převyšující 500,- Kčs. Nedosahuje-li poškozování této výše, jde o provinění proti zájmům socialistického hospodářství podle § 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.
Zásada uvedená v § 16 odst. 1 věta druhá a v § 18 odst. 1 věta druhá zák. č. 38/1961 Sb., že jednání nelze stíhat jako provinění, dopustí-li se provinilý občan činu proti majetku opětovně nebo je-li jeho čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný, se nevztahuje na ustanovení § 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb. I opětovné nebo z jiných důvodů zvlášť zavržitelné poškozování spotřebitelů v menším rozsahu nutno posoudit jako provinění proti zájmům socialistického hospodářství podle § 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. října 1967, 11 Tz 41/67.)
Rozsudkem obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. října 1966 sp. zn. 2 T 41/66 byli obvinění F. N a V. Z. mj. zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že dne 26. 1. 1965 v Dolních Měcholupech, okr. Praha-východ, dodali občance A asi 11 q briket v ceně 193,60 Kčs a vyinkasovali od ní 500,- Kčs, takže ji poškodili o 306,40 Kčs.
Obvinění F. N., L. B. a R. H. byli dále zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že dne 25. 8. 1965 v Praze 4 při rozvozu objednaných a zaplacených 10 q briket pro B, 10 q pro C a 18 q pro D dodali těmto zákazníkům celkem o 10 q méně a poškodili je tak o 176,- Kčs, dále, že v téže době a tamtéž zbylých 10 q briket prodali občanům E a F, čímž se společně obohatili o částku 88,- Kčs.
Tito obžalovaní byli pak podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěni obžaloby pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že dne 24. 6. 1965 v Modřanech dodali rodině G asi 13 q koksu v ceně 421,20 Kčs za částku 600,- Kčs a poškodili tak jmenované o 178,80 Kčs, a pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že dne 24. 6. 1965 složili na provozovně podniku Sady, lesy a zahradnictví ze stanovené dodávky 35 q koksu asi o 13 q koksu méně, který pak prodali ve vlastní režii a poškodili tak podnik o 421,20 Kčs, a dále tím, že dne 13. 9. 1965 v Praze 4 složili v restauraci H místo 25 q briket o 3 q méně v ceně 52,80 Kčs.
Obviněný L. B. sám byl pak zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 27. 8. 1965 v Praze 4 vyinkasoval od CH částku 352,- Kčs za údajných 20 q hnědého uhlí ořech místo dodaných 12 q a poškodil tak zákazníka o 170,- Kčs.
Proti tomuto rozsudku podal obvodní prokurátor odvolání, jímž napadal