Input:

č. 23/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 23/1956 Sb. rozh. tr.
U zaměstnance v dolech, který zanedbal více směn a pak zaměstnání opustil, nutno pečlivě přešetřit jeho obhajobu, že jeho špatný zdravotní stav mu nedovoloval vykonávat tuto práci. 1
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. prosince 1955,1 Tz 277/55.)
Obviněný nastoupil zaměstnání na dolu v rámci organisovaného náboru pracovních sil. Hned po nastoupení do práce však přestal pracovat a zameškal 85 pracovních směn a pak se zdržoval po tři týdny u své matky na venkově.
Lidový soud v Karviné uznal obviněného vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 cdst. 1 tr. zák. a odsoudil jej za to k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto .soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona v podstatě namítá, že lidový soud rozhodl o vině obviněného na základě nedostatečných skutkových zjištění, nepřezkoumal obhajobu obviněného a že tak v neprospěch obviněného porušil zákon v ustanovení § 2 odst. 3 tr. ř. s
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Lidový soud vycházel ze zjištění, že obviněný hned po nástupu do práce počal meškat směny, takže bez jakékoliv omluvy zameškal celkem 85 pracovních směn, ačkoli s ním bylo na závodě učiněno několik pohovorů, a že se dále potuloval bez jakéhokoliv zaměstnání. Obhajobu obviněného, že byl neschopen na dolu pracovat pro svůj špatný zdravotní stav, vyvrací lidový soud poukazem na zjištění, že obviněnému, který byl při lékařské prohlídce uznán práce schopným, byla určena povrchová práce na dolu, tedy bezpečná práce, u níž neměl důvodu, aby ji opustil. Lidový soud však vůbec nepřezkoumal obhajobu obviněného, že špatný zdravotní stav mu nedovoloval ani setrvat na povrchové práci na dolu, že podle lékařského vysvědčení byl obviněný práce na dolech vůbec neschopný. Neopatřil ani lékařské vysvědčení, na něž obviněný poukazoval a o němž tvrdil, že je předložil a že zůstalo u závodní rady podniku. Lidový soud však také neuvažoval, zda práce na povrchu, k níž byl obviněný přidělen, byla ve smyslu uvedeného lékařského vysvědčení skutečně vzhledem ke zdravotnímu stavu