Input:

č. 22/1966 Sb. rozh., Garance

č. 22/1966 Sb. rozh.
Závod nesmí od pojistného odečíst dávky, které byly přiznány neprávem, nebo ve vyšší částce než náležely, ani dávky, jejichž výplatu nemůže doložit řádnými doklady. Odečte-li závod takové dávky, dluží příslušné krajské odborové radě takto zkrácené pojistné, a to i tehdy, jestliže nesprávnou výplatu dávky a tím i krácení pojistného nezavinil.
Závod, který byl poškozen v důsledku své objektivní odpovědnosti za správný odvod pojistného a správnou výplatu dávek, nemůže uplatňovat nárok na náhradu takto mu vzniklé škody před soudem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. prosince 1965, 6 Cz 129/65.)
Na základě provedeného šetření vyměřil odpůrce navrhovateli dodatečné pojistné ve výši 200 Kčs, které si podle jeho názoru navrhovatel neprávem odečetl za měsíce září a říjen 1961 z titulu výplaty přídavků na děti zaměstnance K. N., na které tyto přídavky nepříslušely vzhledem k tomu, že jedno ze dvou dětí již mělo v těchto měsících vlastní příjem, vyšší než 200 Kčs (§ 31 odst. 2 zák. č. 54/1956 Sb.). Odpůrce vyměřil navrhovateli dodatečné pojistné v této výši podle § 24 odst. 2 opatření ÚRO č. 91/1958 Sb.
Krajský soud v Ostravě, který rozhodoval o opravném prostředku navrhovatele, platební výměr odpůrce zrušil, a to v podstatě z toho důvodu, že navrhovatel nesprávnou výplatu dávky, o níž bylo pojistné kráceno, nezavinil (§ 24 odst. 2 cit. opatření v souvislosti s § 12 odst. 5 cit. opatření).
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že usnesením krajského soudu byl porušen zákon, a toto usnesení zrušil.
Z odůvodnění:
V souzené věci rozhodoval soud o jiné věci než dávkové (§§ 43, 44 opatření ÚRO č. 91/1958 Sb. ve znění opatření č. 191/1960 Sb.), a to o pohledávce, která vznikla vůči závodu na pojistném, zkráceném nesprávnou výplatou dávek (§ 244 odst. 2, § 245 odst. 1 o. s. ř.).
V případě uplatňování a vymáhání dávek z přeplatků dávek je nutno rozeznávat pohledávky, které vznikly vůči závodu na pojistném, kráceném nesprávnou výplatou dávek a pohledávky vůči zaměstnanci nebo jinému příjemci, kteří zavinili, že jim byla dávka vyplacena neprávem.
(a) V případě uplatňování nedoplatku pojistného vůči závodu je nutno postupovat podle ustanovení § 24 odst. 2 cit. opatření. Podle tohoto ustanovení, které je speciálním ustanovením o výpočtu, vykazování a odvodu pojistného, je odpovědnost závodu za řádný chod pojistného založena na zásadě, že závod vyplácí dávky přiznané odborovým orgánem na účet pojistného a že nesmí od pojistného odečíst dávky, které byly přiznány neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, ani dávky, jejichž výplatu nemůže doložit řádnými doklady. Odečte-li závod přesto takové dávky, zkrátí tím odvod pojistného a dluží příslušné krajské odborové radě takto zkrácené pojistné. Tato odpovědnost závodu je objektivní; nezáleží tedy na tom, zda závod nesprávnou výplatou dávky a tím i krácení pojistného zavinil či nikoliv, protože předmětem platebního výměru není přeplatek dávek, ale pojistné neprávem vyplacenými dávkami zkrácené a proto dlužné. Pojistné krácené nesprávným odečtením dávek předpisuje podle § 24 odst. 4 cit. opatření, krajská odborová rada platebním výměrem stejně jako