č. 22/1955 Sb. rozh. obč., Garance
č. 22/1955 Sb. rozh. obč.
Náležitosti potvrzení místního národního výboru ve smyslu § 556 o. s. ř.
Požadavek, aby se takové potvrzení opíralo o pravomocný výměr o přikázání náhradního bytu, je na místě jen v těch případech, kdy náhradní byt nemůže být platně zajištěn jinak, nežli tím, že byt byl uživateli přikázán příslušným místním národním výborem, takže smlouva o užívání bytu bez takového přikázání je podle § 26 zák. č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty, neplatná.
Tam, kde přikázání bytu místním národním výborem není předpokladem pro vznik platné smlouvy o užívání bytu, není pro takový požadavek důvodu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. listopadu 1954, Cz 475/54.)
Lidový soud v Jeseníku povolil exekuci vyklizením bytu, který obývá povinný v domě vymáhající strany. Zároveň nařídil, aby exekuce byla ihned vykonána, protože vymáhající strana prokázala potvrzením místního národního, výboru, že pro povinného je zajištěn náhradní byt.
Krajský soud v Olomouci ke stížnosti povinného změnil s usnesení soudu prvé stolice tak, že se návrh na výkon exekučního vyklizení zamítá. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že potvrzení místního národního výboru, které předložila vymáhající strana, není dostačující, poněvadž z něho není zřejmo, že náhradní byt byl povinnému pravomocně přikázán a že byl také zajištěn. Přitom se odvolal krajský soud na oběžník ministerstva vnitra č. 334/1953 Sb. ob. KNV (intimovaný výnosem min. sprav, z 8. 7. 1953 č. 9952/53-L/2).
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že usnesením krajského soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle § 556 odst. 1 o. s. ř. je podmínkou výkonu exekuce, že vymáhající věřitel prokáže potvrzením místního národního výboru, že pro povinnou stranu a osoby bydlící jen na základě jejího práva v bytě, který má být vyklizen, je zajištěn náhradní byt. O bližším obsahu tohoto potvrzení zákon nic nestanoví. Je pravda, že oběžník ministerstva vnitra uveřejněný ve Sbírce oběžníků pro KNV č. 334/1953 vyložil, že náhradní byt se považuje za zajištěný, byl-li nájemník, který má být exekučně vystěhován, pravomocným rozhodnutím místního národního výboru podle zákona č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty, přikázán za jeho nájemníka. Místní národní výbor musí podle toho vydat nejprve takovéto rozhodnutí, odvolání proti němu musí přiznat odkladný účinek a teprve až rozhodnutí nabude právní moci, může vydat potvrzení, že pro nájemníka je zajištěn přiměřený náhradní byt.
Výklad obsažený v tomto oběžníku ministerstva vnitra vydaném v rámci zmocnění daného ministerstvu vnitra § 39 zák. č. 138/ 1948 Sb., vychází správně z toho, že zásadně nemůže být platně uzavřena smlouva o užívání bytu, nebyl-li uživateli bytu místním národním výborem byt přikázán (§ 26 cit. zákona). Tam, kde toto pravidlo platí, je pravomocné rozhodnutí příslušného místního národního výboru o přikázání náhradního bytu nezbytným předpokladem zajištění náhradního bytu osobě, která má být…
