Input:

č. 21/1966 Sb. rozh., Garance

č. 21/1966 Sb. rozh.
Výhoda příznivějšího stanovení průměrného měsíčního výdělku i jeho zvýšení (§ 114 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.) po vzniku nároku na starobní důchod se poskytuje zaměstnancům za předpokladu, že byli po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnáni, a jen za dobu zaměstnání, po kterou měli nárok na percentuální zvýšení starobního důchodu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. prosince 1965, 6 Cz 123/65.)
Navrhovatelka uplatnila dne 18. 3. 1960 nárok na starobní důchod, který jí byl přiznán od 24. 3. 1960, tj. ode dne, kdy dovršila 55. rok věku ve výši jedné třetiny částkou 349,- Kčs měsíčně. Průměrný roční výdělek, směrodatný pro tento důchod, byl vypočten z hrubých výdělků za léta 1955 až 1959.
Tento třetinový starobní důchod se navrhovatelce od červencové splátky roku 1964, vzhledem k novým předpisům (§ 15 odst. 4 zák. č. 101/1964 Sb. a § 114 odst. 4 zák. č. 101/1964 Sb.) neposkytuje.
Navrhovatelka rozvázala dnem 31. 7. 1964 pracovní poměr a požádala o starobní důchod.
Rozhodnutím SÚSZ byl navrhovatelce od 1. 8. 1964 přiznán starobní důchod v částce 1135 Kčs, resp. po srážce zvláštní daně z důchodu 70 Kčs, ve výši 1065 Kčs měsíčně. Tento plný starobní důchod byl navrhovatelce vypočten z téhož průměrného ročního výdělku 20 940 Kčs, z něhož jí byl přiznán starobní důchod třetinový.
Proti tomuto rozhodnutí podala navrhovatelka opravný prostředek, jímž se domáhala stanovení průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků za léta 1959 až 1963, poukazujíc na ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.
Krajský soud v Ústí nad Labem svým usnesením opravnému prostředku vyhověl a zmíněné rozhodnutí odpůrce zrušil s odůvodněním, že podle § 9 odst. 2 i § 114 odst. 1 a 2 zák. č. 101/1964 Sb. se zjišťuje průměrný měsíční výdělek pracovníka, který byl po vzniku nároku dále nepřetržitě zaměstnán, z jeho hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž pracovník skončil zaměstnání. Pro opak není podle názoru soudu v zákoně opory.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím krajského soudu v Ústí nad Labem byl porušen zákon, a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Na souzený případ vztahuje se výhradně ustanovení § 114 odst. 1 a 2 zák. č. 101/1964 Sb.; v odstavci 2 tohoto paragrafu se stanoví způsob výpočtu výše starobního důchodu a jeho zvýšení u pracovníků uvedených