Input:

č. 21/1960 Sb. rozh., Garance

č. 21/1960 Sb. rozh.
Podmínky právně účinného zpevnění výkonových norem.
Dodržení mzdového fondu nelze zajišťovat omezováním výdělků zaměstnanců.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 21. července 1959, 23 Co 162/59.)
Lidový soud civilní v Praze vyhověl žalobám členů družstva proti výrobnímu družstvu, které snížilo mzdy z důvodu "zpevnění norem", k němuž došlo v důsledku překročení mzdového fondu. Soud dospěl k závěru, že žalované družstvo sice usneslo na své výborové schůzi, že bude provedeno zpevnění norem a otázku zpevnění norem projednalo také s členy, že však toto zpevnění norem nebylo dosud provedeno. Za zpevnění norem nelze pokládat mzdové srážky, i když by percentuálně odpovídaly předpokládanému zpevnění norem, neboť jsou činěny jen procentem zpevnění norem z celkové měsíční mzdy členů.
Krajský soud v Praze rozsudek soudu první stolice potvrdil.
Odůvodnění:
Žalované družstvo provedlo opětovně "zpevnění výkonových norem" členů (k poslednímu "zpevnění norem" toho druhu došlo před 6 měsíci) tím způsobem, že na základě usnesení výboru družstva, schváleného většinou členů, snížilo členům mzdy v době od 1. července do 31. prosince 1957 z toho důvodu, že došlo k překročení mzdového fondu. Snížení mezd bylo provedeno tak, že po zjištění překročení mzdového fondu vedoucí závodu nařídil provedení mzdových srážek, které se percentuálně vypočítaly a srazily z konečné částky, kterou měli členové družstva vyplacenu. U některých šlo o snížení o 8 %, u jiných o 10 nebo 11 %, většině členů však bylo sraženo 16 %; některým členům nebyly provedeny vůbec žádné mzdové srážky, a to těm, kteří měli více dětí; členům, kteří rozvázali pracovní poměr, byly srážky vráceny. Před prováděním mzdových srážek prohlásil vedoucí provozovny členům, že vyrovnají-li se v příslušném období mzdové fondy, budou jim mzdové srážky vráceny. Podobně byly vráceny také v dubnu 1957 srážky provedené v lednu a únoru 1957. K vrácení srážek za dobu od července do prosince 1957 nedošlo z toho důvodu, že došlo k delimitaci provozovny na jiný závod. I po dobu snížení mezd členové družstva měli v úkolových listech vyznačeny staré normy.
K zásadní otázce, jaké jsou podmínky platného zpevnění výkonových norem, je uvést toto:
Zkvalitnění normování práce je základní složkou socialistické organizace výroby a práce, přímo ovlivňuje jakost výrobních plánů a je důležitým činitelem odměňování podle práce. Na pokrokovosti výkonových norem závisí správné stanovení výrobních možností dílen, závodů i celých podniků, potřebného množství strojů a zařízení, potřebného počtu pracovníků a jejich kvalifikační složení. Výkonové normy jsou též výchozími údaji pro určení výrobních lhůt a pro stanovení tarifních nákladů.
Zkvalitnění normování práce, které je spojovacím článkem mezi odměňováním a technickou a organizační stránkou výroby, je proto jeden z nejnaléhavějších hospodářskopolitických úkolů.
Aby normování práce plnilo svou důležitou úlohu činitele růstu produktivity práce a zvyšování efektivnosti výroby, aby podporovalo zavádění pokrokové techniky a organizace výroby a efektivnější využívání nejdůležitější výrobní síly naší společnosti - pracovní síly, aby tedy výkonové normy byly účinným nástrojem dalšího