Input:

č. 2/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 2/1958 Sb. rozh. tr.
Směrnice plena nejvyššího soudu k výkladu §§ 245 odst. 3, 4 a 245a odst. 2 písm. a), 246 odst. 2 tr. zák.
(Rozhodnutí plena Nejvyššího soudu z 21. prosince 1957, Pis 11/75.)
Trestní zákon postihuje přísnými tresty pachatele trestného činu rozkrádání nebo poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, byla-li takovým činem způsobena značná škoda. V zájmu důsledného boje proti rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, jak to ukládá směrnice pléna Nejvyššího soudu č. j. Pis 8/57, je proto nezbytné, aby soudy správně vykládaly pojem „značná škoda“.
Plénum Nejvyššího soudu proto podle § 26 zák. č. 66/1952 Sb. o org. soudů vydSvá tuto směrnici pro výklad pojmu „značná škoda“ v ustanoveních §§ 245 odst. 3, 4, 245a odst. 2 písm. a), 246 odst. 2 tr. zák.
Trestní zákon neobsahuje definici pojmu „značná škoda“ a nestanoví kriterium, na př. pevnou peněžitou částku, určující značnou škodu. Soudům je tak umožněno, aby při hodnocení, zda trestným činem rozkrádání nebo poškozování majetku v socialistickém vlastnictví byla způsobena značná škoda, přihlížely ke všem okolnostem konkrétního případu tak, aby toto jejich hodnocení bylo v souladu se zájmy socialistické výstavby a vystihovalo správný stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.
Pojem značná škoda vyskytuje se ve více ustanoveních zvláštní části trestního zákona, a to buď jako okolnost zvláště přitěžující [na př. §§ 93 odst. 2 písm. b), 112 odst. 2 písm. b), 137 odst. 2 písm. a), 148 odst. 2 písm. d), 161 odst. 2 písm. a), 175 odst. 2 písm. c), 256 odst. 2 písm. c), 292 odst. 2 písm. a) tr. zák.], anebo přímo jako znak trestného činu (§§ 145, 146 tr. zák.). Z těchto ustanovení vyplývá, že zákon nezužuje pojem značné škody pouze na škodu hmotnou, vyjádřitelnou v penězích, ale i na jinou škodu společenskou, která se v penězích vyčíslit nedá, avšak pro svou důležitost zvyšuje nebezpečnost činu pro společnost. Tak na př. zákon pokládá za jinou značnou škodu též zvláště přitěžující okolnosti uvedené v ustanoveních §§ 135 odst. 2 písm. a), 175 odst. 2 písm. a), b), 176 odst. 2 písm. a) tr. zák., t. j. vážnou poruchu v činnosti národního podniku, lidového družstva anebo jiné organisace socialistického sektoru, ohrožení důvěry pracujícího lidu v nestrannost nebo ve vážnost úřadu anebo jiného veřejného orgánu ve zvýšené míře, poškození důležitého obecného zájmu a j.
Z toho vyplývá, že pojem „značné škody” nelze vykládat u všech trestných činů, kde se tento pojem vyskytuje, stejně. Základem pro řešení pojmu „značná škoda” je podle povahy chráněného objektu buď škoda hmotná anebo jiná společenská škoda uvedená příkladmo ve zmíněných ustanoveních. Tento závěr lze dovodit též z toho, že zákon, ač v ustanoveních §§ 75, 76 tr. zák. vykládá pojmy ve zvláštní části se častěji vyskytující (na př. pojem „výdělečně“, „doba zvýšeného ohrožení vlasti” atd.), pojem značné škody nedefinuje.
Ustanovení §§ 245, 245a, 246 tr. zák. jsou systematicky zařazena do hlavy osmé zvláštní části trestního zákona mezi trestné činy majetkové. Objektem trestného činu jsou tu majetková práva, která jsou součástí majetku v socialistickém vlastnictví. Z toho tedy plyne, že základem pro hodnocení, zda