Input:

č. 19/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 19/1957 Sb. rozh. tr.
Prodloužení zkušební doby při podmíněném odsouzení, pokud nejde o mladistvého (§ 61 odst. 2 tr. zák.), není možné.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 21. prosince 1956, 1 Tz 363/56.)
Obviněný byl pravomocným rozsudkem lidového soudu v Žatci z 15. července 1953 uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák., který spáchal tím, že v r. 1952 až do července 1953 se vyhýbal plnění své zákonné vyživovací povinnosti k svému nezletilému dítěti. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu dvou let a uloženo mu, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil poškozenému dítěti škodu. Po vyhlášení tohoto rozsudku neplnil obviněný dále v době od srpna 1953 do října 1955 svou povinnost vyživovat a zaopatřovat své nezletilé dítě. Byl proto pravomocným rozsudkem lidového soudu v Lounech z 3. ledna 1956 uznán opět vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců a povolen mu podmíněný odklad výkonu trestu na dobu dvou roků a uložena mu povinnost podle svých sil nahradit škodu trestným činem způsobenou. Okresní prokurátor v Žatci učinil na to návrh, aby lidový soud tamtéž ve věci prvního odsouzení obviněného vyslovil, že se obviněný ve zkušební době dvou let stanovené v rozsudku lidového soudu v Žatci z 15. července 1953 důsledkem nového odsouzení, neosvědčil.
Lidový soud v Žatci usnesením z 10. července 1956 rozhodl, že se zkušební doba stanovená odsouzenému