Input:

č. 19/1955 Sb. rozh. tr., Garance

č. 19/1955 Sb. rozh. tr.
Byl-li vyměřen úhrnný trest přísnější než dvě léta odnětí svobody za sbíhající se trestný čin úmyslný a trestný čin spáchaný z nedbalosti, je soud povinen vyslovit vedlejší trest ztráty čestných práv občanských, jestliže byl takový úhrnný trest vyměřen podle zákonného ustanovení týkajícího se úmyslného trestného činu.
Vysloví-li soud dočasnou ztrátu občanských práv uvedených v § 44 odst. 2 tr. zák., musí odůvodnitzdobu ztráty těchto práv.
(Rozhodnutí nejvyšího soudu z 31. prosince 1954, 1 Tz 278/54.)
Lidový soud ve Valašském Meziříčí uznal obviněného vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1, 2 pism. a) tr. zák., rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák., ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zák. a uložil mu za to podle § 247 odst. 2 tr. zák. se zřetelem k § 22 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků (vedlejší trest ztráty čestných práv občanských podle § 43 odst. 1 tr. zák. při tom nevyslovil).
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem rozsudek lidového soudu doplnil tak, že u obviněného vyslovil podle § 43 odst. 1 ztrátu čestných práv občanských, při čemž podle § 44 odst. 3 tr. zák. stanovil doěasnou ztrátu občanských práv uvedených v § 44 odst. 2 tr. zák. na dobu šesti let.
Z odůvodnění.
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona vytýká, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení § 43 tr. zák., protože nebyl obviněnému uložen vedlejší trest ztráty čestných práv občanských.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Podle § 43 odst. 1 tr. zák. je soud povinen vyslovit vedlejší trest ztráty čestných práv občanských, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin k trestu smrti, k trestu odnětí svobody na doživotí nebo k trestu dočasného odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.
Otázkou je, jak postupovat v takovém případě, když je ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 tr. zák. uložen hlavní úhrnný trest přísnější než dva roky odnětí svobody. Je-li uložen hlavní úhrnný trest přísnější než dva roky odnětí svobody za úmyslné trestné činy, není pochyby o tom, že i v takovém případě je vedlejší trest ztráty čestných práv občanských podle § 43 odst. 1 tr. zák. obligatórni Je přece nerozhodné pro řešení této otázky, zda pachatel spáchal jeden či více úmyslných trestných činů, jestliže stupeň nebezpečnosti úmyslných trestných činů pachatele pro společnost a míra jeho zavinění jsou tak značné, že je mu uložen hlavní trest přísnější než dva roky odnětí svobody. Bylo by nelogické, aby pachatel více úmyslných trestných činů byl v této