Input:

č. 18/1963 Sb. rozh. tr., Garance

č. 18/1963 Sb. rozh. tr.
Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 215 tr. zák. je dán v případě, kdy pachatel nechával dítě svěřené jeho péči často a po dlouhou dobu klečet i s předpaženýma rukama, surově je bil a nedával mu řádně jíst.
Při souběhu trestného činu týrání svěřené osoby podle § 215 tr. zák. s trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. je možná faktická konsumpce.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 27. června 1962 - 2 To 199/62)
Okresní soud uznal obžalovaného vinným trestným činem týrání svěřené osoby podle § 215 tr. zák. na základě zjištění, že po dobu asi tří roků špatně zacházel se svou dcerou Pavlou, nar. 4. 9. 1956, kterou krutým způsobem trestal, způsobil jí i zranění a také náležitě nepečoval o její výživu a odívání. Za tuto trestnou činnost byl obžalovanému uložen nepodmíněný trest jednoho roku odnětí svobody.
Krajský soud v Brně odvolání obžalovaného podle § 256 tr. ř. zamítl.
Z odůvodnění:
Po přezkoumání rozhodnutí okresního soudu, provedeném podle § 254 odst. 1 tr. ř., neshledal odvolací soud důvodu ke změně napadeného rozhodnutí.
Soud prvého stupně vybudoval rozhodnutí o vině na spolehlivých skutkových zjištěních, jež čerpal z výpovědí celé řady svědků a dalších výsledků šetření. Provedené dokazování vyznělo jednoznačně a plně usvědčilo obžalovaného z toho, že jednal vůči vlastní dcerce, vychovávané v jeho domácnosti, způsobem, který se rovná týrání, jaké má na mysli ustanovení § 215 tr. zák. Námitky obžalovaného, poukazující na nespolehlivost svědků, jsou bezpodstatné. Vždyť ani obžalovaný nemůže uvést důvody,