č. 18/1960 Sb. rozh. tr., Garance
č. 18/1960 Sb. rozh. tr.
Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy, pokud se o nich dozví (§ 2 odst. 1 tr. ř.). Nemůže proto trestní stíhání podle § 192 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavit, jestliže dosavadní výsledky řízení ve spise obsažené svědčí o tom, že po došetření mohou být prokázány znaky trestného činu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. prosince 1959, 5 Tz 63/59.)
Vyšetřování bylo zahájeno (§ 176 tr. ř.) pro přechovávání většího množství zlata a šperků. Usnesením vyšetřovatele z 5. srpna 1959 bylo zahájeno stíhání obžalované pro trestný čin ohrožení devizového hospodářství spáchaný tím, že od srpna 1950 do 23. 6. 1959 nenabídla státní bance 14 kusů zlatých mincí ve váze 90 gramů v ceně 3525 Kčs.
Okresní prokurátor v Českém Těšíně usnesením z 21. srpna 1959 zastavil podle § 192 odst. 1 písm. b) tr. ř. trestní stíhání pro trestný čin spekulace pro nedostatek důkazů o spekulačním úmyslu obviněné; obžalobu podal pro trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák. spáchaný tím, že od srpna 1950 do 23. 6. 1959 nenabídla státní bance 14 kusů zlatých mincí o váze 90 g v ceně 3525 Kčs.
Lidový soud v Českém Těšíně v neveřejném zasedání konaném 11. září 1959 rozhodl, že tato trestní věc se podle § 199 odst. 1 písm. b) a § 194 tr. ř. postupuje trestní komisi Rady okresního národního výboru v Českém Těšíně, protože soud v jednání obviněné shledává jen přestupek podle § 64 tr. zák. správ.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení okresního prokurátora a vrátil mu věc k pokračování v trestním řízení. V důsledku toho zrušil i usnesení lidového soudu v Českém Těšíně ze dne 11. září 1959, jímž byla trestní věc proti obžalované postoupena podle § 199 odst. 1 písm. a), § 194 tr. ř.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor podal stížnost pro porušení zákona jednak proti usnesení okresního prokurátora v Českém Těšíně ze dne 21. srpna 1959, jednak proti usnesení lidového soudu v Českém Těšíně ze dne 11. září 1959, v obou případech ve lhůtě uvedené v ustanovení § 296 odst. 3 tr. ř. V prvém případě vytýká porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 1, 7, § 192 odst. 1 písm. c) tr. ř., v druhém případě porušení zákona v ustanoveních § 199 odst. 1 písm. a), d), § 194 tr. ř. a navrhl obě rozhodnutí zrušit jako nezákonná a podle § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. rozhodnout, že se věc vrací prokurátoru k došetření.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 293 odst. 1 tr. ř. obě napadená rozhodnutí, jakož i řízení, které jim předcházelo a shledal podanou stížnost pro porušení zákona z větší části důvodnou.
Okresní prokurátor usnesením ze dne 21. srpna 1959 pochybil především tím, že vůbec rozhodl o zastavení trestního stíhání v té části skutkového děje, ohledně něhož před tím nebylo vzneseno proti obžalované podle § 178 odst. 1 tr. ř. obvinění, nýbrž bylo pouze podle § 176 tr. ř. zahájeno vyšetřování ve věci (bez určení pachatele). Usnesení o zastavení trestního stíhání se týká podezření z trestného činu spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák. spáchaného přechováváním většího množství různých šperků jako náušnic, náhrdelníků, spon a podobně, ze spekulačních důvodů, zatím co obvinění bylo vzneseno jen…
