Input:

č. 17/1965 Sb. rozh. tr., Garance

č. 17/1965 Sb. rozh. tr.
Ke zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.), k postupu při vyšetřování (§ 167 odst. 1 tr. ř.), k provádění důkazů při hlavním líčení (§ 211 odst. 2 písm. b) tr. ř.) a k podkladům pro rozhodnutí soudu (§ 220 odst. 3 tr. ř.) ve vztahu k trestnému činu opilství podle § 201 tr. zák. v dopravě.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 5. února 1965 - Tz 2/65).
Rozsudkem okresního soudu v Domažlicích ze dne 19. prosince 1963 sp. zn. 2 T 37/63 byl obviněný F.H. uznán vinným trestným činem opilství podle § 201 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 měsíců a dalším trestům.
Ke stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud tento rozsudek v celém rozsahu zrušil a okresnímu prokurátorovi v Domažlicích přikázal, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Domažlicích ze dne 19. prosince 1963 č. j. 2 T 37/63-24 byl obviněný F.H. uznán vinným trestným činem opilství podle § 201 tr. zák., který spáchal tím, že dne 9. 9. 1963 v Klenčí pod Čerchovem řídil motocykl Jawa 350, když před tím v hostinci vypil 4 dvanáctistupňová piva a 2 osmistupňového piva. Podle § 201 tr. zák. byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců a další tresty.
Obviněný se v přípravném řízení i při hlavním líčení hájil tím, že před jízdou na motocyklu v hostinci "U Psutků" v Klenčí pod Čerchovem vypil pouze 2 osmistupňová piva, jejichž požitím nebyla ovlivněna jeho schopnost k řízení motocyklu, když další piva - dvanáctistupňová - požil až poté, když do hostince přišel podruhé po zásahu příslušníka VB, tedy již v době, kdy jízdu na motocyklu ukončil. Tuto obhajobu pokládal soud za vyvrácenou výpovědí svědka J. P. v přípravném řízení, podle níž obviněný všechna piva vypil ještě před jízdou. Skutečnost, že tento svědek svou výpověď při hlavním líčení podstatně změnil a vypovídal ve shodě s tvrzením obviněného, hodnotil soud tak, že pozdější výpověď je nevěrohodná. V tomto směru vyslovil své přesvědčení, že svědek J. P. byl obviněn, neboť jeho pozdější výpověď je v rozporu s výpovědí okrskového zmocněnce, který ne obviněném v kritické době pozoroval podnapilost.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, jež předcházelo a shledal, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Množství požitého alkoholu je objektivně zjišťováno krevní zkouškou - tzv. Widmarkovou metodou -, zatímco zkoušky pomocí "Hargerova přístroje" nebo "detekční trubičkou" slouží jen k vyhledávání osob podezřelých z ovlivnění alkoholem, neboť neumožňují přesnější určení množství požitého alkoholu. Vzhledem k tomu, že v daném případě po positivním výsledku zkoušky pomocí "detekční trubičky" nedošlo k provedení krevní zkoušky, mělo značný význam pečlivé a odpovědné zjištění, jaké množství alkoholických nápojů a jakého druhu obviněný požil před jízdou na motocyklu. Podle obhajoby obviněného by požité množství alkoholu nedosahovalo ani 0,5 promile, zatímco podle žalobního tvrzení, vycházejícího z původní výpovědi svědka J. P. by se již blížilo hodnotě 2,0 promile, tedy hodnotě odpovídající hranici mezi střední a těžkou opilostí, při níž je