Input:

R 17/1962 (tr.); Křivá výpověď. Nepravdivý znalecký posudek. Zproštění obžaloby. Výpověď svědka Garance

č. 17/1962 Sb. rozh. tr.
Dědic vypovídající v řízení o projednání dědictví jako účastník řízení (§ 5 o. s. ř.), není svědkem a nemůže být tudíž stíhán pro trestný čin křivé výpovědi podle § 161 tr. zák. z r. 1950 nebo § 175 tr. zák., jestliže např. zatajil v pozůstalostním řízení část majetku.
(Rozhodnutí městského soudu v Praze 11. 1. 1962 - 6 To 457/61)
Obvodní soud pro Prahu 4 uznal obžalované bratry Josefa a Františka R. mimo jiné vinnými trestným činem křivé výpovědi podle § 161 odst. 1 tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že dne 12. 12. 1960 v Praze 4 při projednávání dědictví po jejich zemřelém otci, u státního notáře úmyslně uvedli nepravdu tím, že neuvedli, že do pozůstalostní podstaty náleží ještě nejméně 12 000,- Kčs, které zemřelý dal uložit svému synovi Josefovi na dvě vkladní knížky.
Městský soud v Praze podle § 226 písm. b) tr. ř. oba obžalované z obžaloby pro trestný čin křivé výpovědi zprostil.
Z odůvodnění:
Městský soud přezkoumal věc z hlediska § 283 tr. ř. a zjistil, že odvolání obou obžalovaných jsou důvodná. Při posouzení otázky, zda se obžalovaní dopustili trestného činu křivé výpovědi, nutno vycházet z ustanovení § 161 tr. zák. z r. 1950 resp. § 175 odst. 1 tr. zák., který je pro obžalované příznivější. Podle těchto ustanovení lze však stíhat pro křivou výpověď jen toho, kdo vypovídal nepravdu před státním orgánem, uvedeným v těchto ustanoveních, jako svědek, znalec, nebo tlumočník. Tento prvý předpoklad