Input:

č. 16/1960 Sb. rozh., Garance

č. 16/1960 Sb. rozh.
Odpovědnost k náhradě škody způsobené lékařem při výkonu státní léčebné péče.
(Rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích z 23. července 1959, 4 Co 861/59.)
Žalobce trpící psychoneurózou se domáhal na Československém státu - Okresním ústavu národního zdraví náhrady škody z toho důvodu, že podle nesprávných lékařských diagnos - a tím pro nezdatnost lékařů žalovaného ústavu - se zhoršil jeho zdravotní stav a že potom, co byl uznán (nesprávně) práce schopným, neměl dále možnost léčit se bezplatně, ale nebyl ani schopen nastoupit nové zaměstnání, když předchozí pracovní poměr byl s ním předčasně zrušen, když práci nenastoupil.
Lidový soud v Hlinsku nárok na náhradu nákladu učiněného za jiného podle § 365 obč. zák. ve výši 3000 Kčs uplatněného žalobcem v důsledku toho, že mu žalovaný ústav neposkytl bezplatné léčení, takže si musel hradit náklady léčení sám, zamítl; žalobu, aby žalovaný ústav převzal žalobce do léčení, poskytl mu lázeňské léčení a vyměřil mu invalidní důchod, odmítl.
Krajský soud v Pardubicích rozhodnutí soudu první stolice potvrdil.
Z odůvodnění:
Žalobní nárok neobstojí právně. Žalobce přehlíží ustanovení § 346 obč. zák. a není mu patrně znám nynější výklad tohoto ustanovení (usnesení pléna Nejvyššího soudu Pls 1/53 uveřejněné pod č. 30/1954 Sbírky rozhodnutí čs. soudů). To je zvlášť důležité při činnosti a úkonech lékařů, neboť pokud jednají jako státní orgán při úředním výkonu, pak neodpovídají ani sami ani stát za případnou škodu způsobenou nesprávným postupem. Šlo tedy jen o to, zda ten úkon lékaře, jímž tento uznal žalobce práce schopným, měl charakter úředního úkonu. Ve výkladu již citovaném je vysvětleno, že úředním úkonem ve smyslu § 346 obč. zák. není veškerá úřední činnost státních orgánů, nýbrž jen ta, v níž rozhodují a vydávají příkazy, kterým se musí každý podrobit. Úkoly prováděné lékaři při výkonu státní léčebné péče nejsou vždy úředním výkonem. Tyto orgány totiž vykonávají v podstatě