č. 14/1966 Sb. rozh., Garance
č. 14/1966 Sb. rozh.
Hlediska, k nimž je nutno přihlédnout při zkoumání a posuzování odůvodněných potřeb nezletilého dítěte (§ 96 odst. 1 zák. o rod.).
V rozhodnutí o rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k dítěti bude vyjádřena zásada úměrnosti životní úrovně dítěte životní úrovni rodičů, aby i zvýšené potřeby, které lze dítěti z příjmu otce poskytnout, byly zajištěny výživným stanoveným v odpovídající míře.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 1965, 5 Cz 112/65.)
Okresní soud v Ostravě rozvedl manželství účastníků a upravil jejich práva a povinnosti k nezletilému dítěti z manželství pro dobu po rozvodu; výchovou nezl. N. L., nar. 7. 12. 1953, pověřil odpůrkyni (matku), rozsah vyživovací povinnosti navrhovatele (otce) k nezletilé určil měsíční částkou 500 Kčs. Zdůraznil, že takové výživné odpovídá výdělkovým možnostem navrhovatele a zatímním potřebám nezletilé.
Odpůrkyně se proti rozsudku okresního soudu odvolala; tvrdila zejména, že určený rozsah vyživovací povinnosti navrhovatele k nezletilé není úměrný značným nákladům na potřeby nezletilé. V této souvislosti poukazovala na to, že nezletilá - vzhledem ke svému věku - má zvýšené nároky na soustavné doplňování svého ošacení, a že celkovou míru potřeb nezletilé ovlivňují též výdaje na její mimoškolní jazykovou a hudební výuku.
Krajský soud v Ostravě v podstatě potvrdil rozsudek soudu prvého stupně. K odůvodnění svého rozhodnutí krajský soud uvedl, že výživným v měsíční výši 500 Kčs, doplněným přídavkem na dítě, jsou náklady na veškeré potřeby nezletilé včetně nákladů na mimoškolní jazykovou a hudební výuku kryty dostatečným způsobem.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudky obou soudů byl porušen zákon, a zrušil je.
Z odůvodnění:
Nedostatkem činnosti soudu prvého stupně je již to, že tento soud neprovedl v řízení takové důkazy, jimiž by ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 (prvé věty) zák. o rod. spolehlivě zjistil schopnosti a možnosti účastníků (rodičů nezletilé) k plnění vyživovací povinnosti k nezletilé.
Soud prvého stupně se v tomto směru spokojil jen s prohlášením navrhovatele o tom, že "základní plat u něho činí průměrně 3800 Kčs měsíčně", a s obdobným prohlášením odpůrkyně o tom, že "má čistý výdělek 1000 Kčs". To znamená, že soud opřel svou úvahu o schopnostech a možnostech účastníků (rodičů nezletilé) k plnění vyživovací povinnosti k nezletilé pouze o neprověřená vyjádření účastníků, nikoli aspoň o…
