č. 14/1964 Sb. rozh. tr., Garance

Okresní soud Plzeň - jih uznal obžalovaného vinným jednak dokonaným, jednak nedokonaným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. proto, že obžalovaný počátkem roku 1962 vylákal nezletilou do lesa, kde s ním provedl soulož a v druhém případě pokus o soulož.

Krajský soud zrušil rozsudek okresního soudu v celém rozsahu a obžalovaného podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil obžaloby.

Po zrušení rozsudku okresního soudu ze dne 20. 9. 1962 usnesením krajského soudu ze dne 18. 12. 1962 a po vrácení věci k došetření do stadia přípravného řízení podal okresní prokurátor znovu obžalobu na obžalovaného jednak pro dokonaný trestný čin, jednak pro pokus trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák.

Okresní soud pak shora uvedeným rozsudkem uznal obžalovaného opět vinným shora uvedenou trestnou činností a odsoudil ho k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně.

Tento rozsudek napadl obžalovaný ve lhůtě podaným odvoláním směřujícím proti výrokům jak o vině, tak i trestu. V podstatě v něm uvádí stejné odvolací důvody, jako v odvolání předchozím a vyslovuje přesvědčení, že provedené došetření rozpory neodstranilo. Opět namítá nevěrohodnost zejména nezletilé, ale i též její sestry a matky. S poukazem pak na svůj dosavadní bezúhonný život též i ve sféře pohlavního života se domáhá zproštění obžaloby.

Krajský soud jako odvolací přezkoumal vzhledem k ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku. Přezkoumal rovněž správnost postupu řízení, které rozsudku předcházelo a neshledal důvodu k opětnému zrušení rozsudku a vrácení věci k došetření, případně k novému projednání a rozhodnutí. Soud došel k závěru, že byly provedeny všechny dosažitelné důkazy ve směru naznačeném předchozím usnesením krajského soudu, a tak měl krajský soud dostatečné důkazy pro to, aby mohl ve věci s konečnou platností již sám rozhodnout.

Úvodem jest předeslati, že výrok o vině obžalovaného může být založen jen na takových důkazech, které zcela vylučují pochybnost, zda se stal skutek, který je předmětem trestního stíhání. Ke správným a úplným skutkovým zjištěním dojde pak soud pouze tehdy, jestliže nejen provede všechny dosažitelné důkazy, ale je také jak v jednotlivostech, tak i v jejich souhrnu správně zhodnotí. Vyskytnou-li se pak, jako v souzeném případě, pochybnosti, pak nezbývá než rozhodnout ve prospěch obžalovaného.

Po provedení a zhodnocení všech důkazů s přihlédnutím ke shora uvedeným úvahám, došel krajský soud k přesvědčení, že výsledky dokazování okresního soudu nejsou tak jednoznačné, aby z nich bylo možno vyvodit bezpečný závěr o vině obžalovaného. Tento závěr vyplývá z následujících skutečností.

Obžalovaný trestnou činnost houževnatě popírán a jako přímý důkaz k jeho usvědčení má sloužit výpověď nezletilé. Na jedné straně má soud k dispozici neměnnou výpověď…