Input:

č. 14/1963 Sb. rozh. tr., Garance

č. 14/1963 Sb. rozh. tr.
Prodej movitých věcí, nejde-li o takové věci, které byly opatřeny z cílem je se ziskem prodat nebo směnit, nepodléhá dani z příjmů obyvatelstva.
Pro výši správního poplatku podle položky 79 sazebníku k nař. ministra financí č. 60/1955 Sb. při převodu motorových vozidel uskutečněných do konce roku 1960, je rozhodnou úředně stanovená odhadní cena převáděného vozidla.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. října 1962 - 11 Tz 24/62)
Obžalovaný byl uznán vinným rozsudkem obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. října 1961 trestným činem spekulace podle ; 134a odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků a k nepodmíněnému peněžitému trestu ve výši 5000,- Kčs, pro případ jeho nedobytnosti k náhradnímu trestu odnětí svobody na 5 měsíců.
Trestná činnost obžalovaného podle skutkového zjištění rozsudku spočívala v tom, že obžalovaný automobil zn. Tatra 57b, zděděný v roce 1956 po otci a v pozůstalostním řízení odhadnutý na 8450,- Kčs, prodal dne 8. 6. 1960 za částku 18 250,- Kčs. Obžalovaný v roce 1957 prokazatelně investoval do auta částku nejméně 7170,- Kčs, v roce 1959 částku 1950,- Kčs a za lakování auta a za opravu motoru, celkem částku asi 10 000,- Kčs. Obžalovaný v červnu 1960 se rozhodl auto prodat z rodinných důvodů a na inzerát v novinách se přihlásil N. Obžalovaný dne 9. 6. 1960, den po dohodnutí prodeje auta, dal toto auto odhadnout na ONV. Auto bylo odhadnuto na částku 8450,- Kčs a jeho stav byl označen jako dobrý. O tomto odhadu obžalovaný kupujícímu nic neřekl. Obžalovaný zaplatil správní poplatek ve výši 40 procent odhadní ceny za zápis změny držitele motorového vozidla.
K odvolání obžalovaného městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. listopadu 1961 zrušil rozsudek soudu prvého stupně v celém rozsahu a uznal obžalovaného vinným trestným činem zkrácení a ohrožení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák. z roku 1950 a uložil mu tytéž tresty jako obvodní soud. Odvolací soud dospěl k závěru, že obžalovaný při prodeji auta nejednal ze spekulační pohnutky, avšak dopustil se zkrácení daně, kterou měl zaplatit z dohodnuté ceny a nikoliv z ceny stanovené při odhadu, kdy neuplatňoval investice a šlo mu o to, aby nemusel platit vyšší převodní poplatek, který z částky 18 000,- Kčs činí přes 7000,- Kčs, takže v daném případě došlo podle názoru odvolacího soudu ke zkrácení daně, resp. poplatku v značném rozsahu.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem rozsudek městského soudu v Praze zrušil a k odvolání obžalovaného zrušil též rozsudek obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. října 1961 a podle § 226 písm. b) obžalovaného zprostil obžaloby, že v roce 1960 v Praze 3 jako majitel osobního automobilu tov. značky Tatra 57b, r. v. 1946, toto vozidlo prodal N. za částku 18 250,- Kčs, ačkoliv věděl, že odhadní cena vozidla činila 8450,- Kčs, a tím, že obžalovaný prodal auto za přemrštěnou cenu, se neoprávněně obohatil, čímž měl spáchat trestný čin spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák. z r. 1950.
Z odůvodnění:
Proti rozsudku městského soudu podal generální prokurátor stížnost pro porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 7 a 10 tr. ř. z