Input:

č. 13/1956 Sb. rozh. obč., Garance

č. 13/1956 Sb. rozh. obč.
Pravomoc československých soudů k vydání opatření ohledně nezletilého dítěte rakouské státní příslušnosti (sdělení č. 12 Věstníku min. spravedlnosti z r. 1948).
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 30. září 1955, Cz 385/55.)
Dne 9. října 1951 dostavila se k lidovému soudu civ. v Ostravě, pob. v Bohumíně, A. B. a připojila se k návrhu KNV – referát práce a sociální péče, aby výživné pro nezletilou její dceru E. B., které platí otec dítěte, bylo zvýšeno. Uvedla, že dosavadní výživné platí otec dítěte podle smíru uzavřeného u zemského soudu ve Vídni dne 3. února 1949, a to od 1. října 1948. Tato částka nestačí ani na nejnutnější potřeby dítěte, a proto se domáhá toho, aby výživné bylo zvýšeno.
Lidový soud civilní v Ostravě zahájil řízení, vyslechl otce a vyšetřil jeho poměry, .podle nichž je otec policejním úředníkem ve Vídni. Má hrubý příjem 1300 šilinků a čistý příjem 1170 šilinků měsíčně. Je po druhé ženat a jeho nynější manželka, která je prodavačkou, má měsíčního čistého výdělku 1475 šilinků. Lidový soud nato 1. října 1951 zvýšil otcův vyživovací příspěvek. Do tohoto rozhodnutí podal otec dítěte stížnost, kterou však krajský soud v Ostravě odmítl pro opožděnost
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že rozhodnutím lidového soudu civ. v Ostravě, pob. v Bohumíně, byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Podle § 57 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přihlíží soúd z úřední povinnosti v každém období řízení, zda věc patří do pravomoci československých soudů.
V daném případě se obrátila na soud s návrhem na zvýšení výživného matka dítěte, jehož data a osobní poměry byly takové, že měly být soudu přímo podnětem, aby zkoumal státní příslušnost dítěte. Kdyby byl pak zjistil, že nejde o československého státního občana, měl ve smyslu shora uvedeného