Input:

č. 122/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 122/1954 Sb. rozh. obč.
Souhlas příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru k rozdělení dědictví, jež se příčí kogentním předpisům zákona č. 139/1947 Sb., o rozdělení dědictví se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, je neúčinný a nelze k němu při projednání dědictví přihlížet.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. června 1954, Cz 242/54.)
Státní notářství ve Šternberku potvrdilo, že dědictví po zůstaviteli-zemědělci nabyli podle zákona pozůstalí dva nezletilí synové, každý k jedné polovici. Usnesení nabylo právní moci.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že usnesením státního notářství byl porušen zákon, usnesení zrušil a věc vrátil státnímu notářství k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Dědictví po zůstaviteli tvoří ideální polovina zemědělského podniku ve výměře 12,67 ha. O rozdělení dědictví s takovým zemědělským podnikem platí ustanovení zákona č. 139/1947 Sb., o rozdělení dědictví se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy.
Podle § 1 odst. 1 a 4 cit. zákona nelze při rozdělení dědictví