Input:

č. 12/1969 Sb. rozh. tr., Garance

č. 12/1969 Sb. rozh. tr.
I. Trest propadnutí věci podle § 55 odst. 1 písm. d) tr. zák. lze uložit, jenom nabyl-li pachatel celou věc za věc, získanou trestným činem nebo za odměnu za něj. Získal-li pachatel věc zčásti zákonným způsobem a jenom zčásti za věc, uvedenou v § 55 odst. 1 písm. c) tr. zák., není možno vyslovit její propadnutí.
II. K problematice ukládání trestu propadnutí věci, je-li věc v bezpodílovém spluvlastnictví manželů.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 29. října 1968, 4 Tz 108/68.)
Nejvyšší soud zrušil pro porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. ve vztahu k § 55 odst. 1 písm. d) tr. zák. rozsudek okresního soudu v Liberci z 3. října 1962 sp. zn. 2 T 156/62 v části, v níž byl obviněným manželům uložen podle § 55 odst. 1 písm. d) tr. zák. trest propadnutí osobního automobilu. Okresnímu soudu byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí v rozsahu zrušení.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Liberci ze dne 3. října 1962 sp. zn. 2 T 156/62 byl obviněný M. M. uznán vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. Podle zjištění soudu se jej dopustil tím, že v době od června 1953 do 7. července 1962 jako řezník u Severočeského průmyslu masného postupně odcizil ke škodě tohoto podniku maso a různé masné výrobky a další věci, jako kamna, papír, vše v celkové hodnotě nejméně 20.224 Kčs, z čehož společně se spoluobviněným J. R. odcizil konzervy a salám v hodnotě nejméně 2879 Kčs. Obviněná V. M. byla tímtéž rozsudkem uznána vinnou trestným činem podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák. Dopustila se jej podle zjištění uvedených v rozsudku tím, že od června 1953 do 7. črvence 1962 soustavně přebírala od svého manžela M. M. maso a různé výrobky, ačkoliv věděla, že je manžel odcizil na svém pracovišti ke škodě Severočeského průmyslu masného a to v celkové hodnotě nejméně 11.390 Kčs. Obviněný M. M. byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody na 3 a 1/2 roku a obviněná V. M. k podmíněnému trestu odnětí svobody na 12 měsíců s uložením povinnosti nahradit škodu n. p. Severočeský průmysl masný jako poškozenému, a to M. M. sám v částce 6.000 Kčs a V. N. rukou společnou a nerozdílnou ve výši 11.390 Kčs. Podle § 55 odst. 1 písm. d) tr. zák. byl oběma těmto obviněným uložen další trest propadnutí osobního auta Octavia.
Rozsudek ohledně těchto obviněných zůstal v právní moci u soudu prvního stupně vzhledem k tomu, že oprávněné osoby nepodaly proti němu odvolání. Byl však napaden stížností pro porušení zákona, kterou podal ve prospěch obou obviněných generální prokurátor. Námitky v ní uvedené směřují toliko proti výroku o trestu propadnutí věci s tím, že nebylo bezpečně prokázáno, že auto zn. Octavia bylo pořízeno z výsledků trestné činnosti. Generální prokurátor proto závěrem navrhuje, aby byla zajištěna náprava uvedeného pochybení.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Požadavek zjistit objektivní pravdu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. platí bezvýjimečně pro rozhodování kterékoliv otázky, kterou je třeba v trestním řízení řešit, tudíž i při rozhodování o trestu propadnutí věci. Okresní soud se však v tomto směru uvedenými