Input:

č. 12/1965 Sb. rozh. tr., Garance

č. 12/1965 Sb. rozh. tr.
Těžba dřeva z lesa přikázaného do trvalého užívání závodu socialistického sektoru je rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a to i tehdy, provede-li těžbu vlastník lesní půdy.
K postupu soudu podle § 186 odst. 1 písm. f) tr. ř.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 1964 - 6 Tz 53/64.)
Usnesením okresního soudu v Blansku ze dne 12. 6. 1964 zn. sp. 1 T 122/64 byla trestní věc proti obviněnému D. stíhanému obžalobou pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. postoupena MNV k projednání pro přestupek podle § 7 zák. č. 61/1960 Sb.
K stížnosti pro porušení zákona zrušil Nejvyšší soud toto usnesení a podle § 270 odst. 1 tr. ř. vrátil věc okresnímu prokurátorovi.
Z odůvodnění:
Obžalobou okresního prokurátora v Blansku byl obviněný D. stíhán pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se podle obžaloby dopustil tak, že v zimních měsících r. 1963 - 1964 v kat. obce Kněževes - Jobova Lhota rozkradl ke škodě lesního závodu v Poličce 13,5 plm užitkového dřeva v hodnotě asi 4100,- Kčs. Předseda senátu okresního soudu v Blansku usnesením ze dne 2. června 1964 obžalobu přijal. Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 12. června 1964 sp. zn. 1 T 122/64 postoupil věc MNV v Kněževsi k projednání pro přestupek podle § 7 zák. č. 61/1960 Sb. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že obviněný D. je dosud vlastníkem lesa, který byl dán do bezplatného trvalého užívání Státním lesům. Podle názoru soudu obviněný D. jako vlastník lesa, nemohl neoprávněnou těžbou dřeva spáchati trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Proti tomuto usnesení podal generální prokurátor ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. v neprospěch obviněného stížnost pro porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 6, § 222 odst. 3 tr. ř. a navrhl nápravu vadného rozhodnutí. Ve stížnosti pro porušení zákona bylo vytýkáno, že obviněnému D. bylo známo, že les byl přikázán do bezplatného trvalého užívání Státním lesům a že v důsledku toho i užitky z něho přísluší uživateli lesa a proto se neoprávněnou těžbou dřeva dopustil trestného činu rozkrádání národního majetku v socialistickém vlastnictví.
Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě stížností pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež tomuto rozhodnutí předcházelo a zjistil, že byl zákon porušen ve více směrech.
Podle pravomocného rozhodnutí rady MNV v Předměstí ze dne 8. prosince 1959 přikázala rada MNV v Předměstí podle § 10 vl. nař. č. 50/1955 Sb. o některých opatřeních k zabezpečení zemědělské výroby, lesní půdu o výměře 1,825 ha, náležející D., do bezplatného trvalého užívání Státním lesům v Hradci Králové, lesnímu závodu v Poličce. Toto opatření bylo odůvodněno tím, že D. jako vlastník lesa nezajistil v lese pěstební práce, neměl podsazeny řidiny a nevěnoval dostatečnou péči odbornému provedení prořezávek.
Podle § 26 odst. 3 vl. nař. č. 50/1955 Sb. vztahuje se toto vl. nařízení též na lesní půdu a les mohl být přikázán do užívání závodu socialistického sektoru, když