č. 11/1959 Sb. rozh. tr., Garance
č. 11/1959 Sb. rozh. tr.
U pachatele, príslušníka dělnické třídy, dosud netrestaného, který jinak vede řádný život pracujícího člověka, nutno vždy zkoumat, zda ke splnění účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 tr. zák. nepostačí především trest nápravného opatření nebo trest podmíněný místo krátkodobého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Při hodnocení způsobu života obžalovaného je soud povinen přihlížet i k jeho zásluhám při výstavbě socialismu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 19. prosince 1958, 1 Tz 304/58.)
Lidový soud v Chomutově uznal obžalovaného ředitele ČSAD, n. p. vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 tr. zák. a pokusem návodu k témuž trestnému činu. Všechny skutky kvalifikoval lidový soud též jako porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 tr. zák.
Za tyto činy odsoudil lidový soud obžalovaného k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců podmíněně.
Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání okresního prokurátora a k odvolání manželky obžalovaného zrušil rozsudek ohledně obžalovaného, zčásti obžalovaného zprostil podle § 242 písm. a) tr. ř. z obžaloby. Uznal však znovu obžalovaného vinným tím, že v roce 1956 v Chomutově^ v přesně nezjištěné době zprostředkoval přivezení uhlí vozidly ČSAD svým známým a přepravné neúčtoval, čímž poškodil ČSAD, závod Chomutov o částku 248 Kčs, na jaře 1957 odvážel nebo dal si odvésti vozidly ČSAD v pěti případech do svého domu na výstavbu garáže cihly, vždy po 300 až 500 kusech, přepravné však nevyúčtoval a poškodil tak závod o částku 678,60 Kčs, dne 30. 6. 1957 odvezl s řidičem ČSAD vozidlem ČSAD cihly na přestavbu své soukromé garáže a přepravné účtoval jako odvoz písku pro silniční údržbu ONV, čímž poškodil ONV v Chomutově o částku 308 Kčs, dne 19. října 1957 v Hrušovanech vyúčtoval na přepravném pro MNV Hrušovany za jízdu vozidla ČSAD, které zde používal pro brigádu místo 280 Kčs pouze 62 Kčs a tak poškodil ČSAD o částku 218 Kčs, v roce 1956 v Chomutově vybízel zaměstnance ČSAD, aby odcizil při zpátečních jízdách do garáží podniku štěrk, patřící Čs. silnicím v Ústí nad Labem, závod v Teplicích, k čemuž však nedošlo. Za trestné činy, jimiž byl obžalovaný uznán vinným, uložil mu krajský soud podle § 245 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců nepodmíněně.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu vyslovil porušení zákona v ustanovení § 24 odst. 1 tr. zák., zrušil rozsudek krajského soudu ve výroku o trestu a odsoudil obžalovaného podle § 245 odst. 1 tr. zák. se zřetelem na § 22 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců.
Podle § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 tr. zák. odložil podmíněně výkon trestu odnětí svobody na zkušební dobu 3 roků.
Z odůvodnění:
Proti rozsudku krajského soudu podal předseda Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona, v níž napadl tento rozsudek mimo jiné ve výroku o nepodmíněném odsouzení obžalovaného a uvedl, že krajský soud nepřihlédl ke všem skutečnostem, rozhodným pro posouzení podmínek, kdy soud podle § 24 odst. 1 tr. zák. odloží podmíněný výkon trestu.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Obžalovaný pochází z…
