Input:

č. 11/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 11/1958 Sb. rozh. tr.
Již dohoda o dovozu nebo vývozu zboží uzavřená bez povolení ministerstva zahraničního obchodu je dokonaným trestným činem porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§§ 151 až 153 tr. zák.) nebo přestupkem proti ochraně oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 63 odst. 2 tr. zák. spr.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. říjná 1957, 1 Tz 164/57.)
Lidový soud v Kolíně, který odsoudil obžalovaného pro jiné trestné činy, zprostil téhož podle § 242 písm. b) tr. ř. obžaloby pro devisový přestupek podle § 64 odst. 1 tr. zák. spr., kterého se obžalovaný podle obžaloby dopustil tím, že se v letních měsících roku 1956 dohodl s polským státním příslušníkem S, že tomuto koupí v Československu motocykl a naproti tomu, že mu S z Polska zašle hodinky, fotografický aparát a žvýkací gumu a že skutečně pak v říjnu 1956 přijal od S zaslaný fotografický aparát, troje hodinky a žvýkací gumu, že tedy přijal v tuzemsku platbu od devisového cizozemce v jeho prospěch. Lidový soud současně vyslovil podle § 26 odst. 1 písm. a) tr. zák. spr. zabrání zabavených věcí, a to fotoaparátu, koženého pouzdra k němu a tří kusů pánských náramkových hodinek. Zprošťující výrok lidový soud odůvodnil tím, že obžalovaný popřel jak v řízení přípravném, tak i u hlavního líčení vinu na uvedeném přestupku, ve své obhajobě uvedl, že se v roce 1956 příležitostně sešel v Polsku s polským příslušníkem S, že spolu ujednali vzájemnou výměnu zboží tak, že obžalovaný pro S obstará motocykl, a to výměnou za hodinky a fotoaparát, že to vlastně ujednali již před tím v létě 1956 v Kutné Hoře. Když pak v říjnu 1956 obžalovanému došel od nějakého inženýra z Olomouce balíček a jeho matka balíček prohlédla a zjistila jeho obsah, zavolala příslušníky veřejné bezpečnosti, kteří věci v balíčku obsažené, t. j. fotoaparát, troje hodinky a žvýkací gumu zajistili. Obžalovaný popřel, že by věděl, jakým způsobem dopravil S zboží do republiky, ale měl za to, že se tak stalo řádnou cestou přes celní úřad.
Krajský soud v Praze k odvolání, jež podal pouze obžalovaný, zrušil rozsudek lidového soudu toliko ve výroku o zabrání zabavených věcí, jinak odvolání obžalovaného zamítl.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku, jímž byl obžalovaný zproštěn obžaloby pro devisový přestupek podle § 64 odst. 1 písm. c) tr. zák. spr. a uložil lidovému soudu, aby v rozsahu zrušení znovu o věci jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona vytýká, že lidový soud pochybil, když neuvažoval, zda jednáni obžalovaného nezakládá jiný přestupek podle trestního zákona správního, zejména pokus přestupku proti ochraně oběhu zboží ve styku s cizinou podle §§ 5, 63 odst. 2 tr. zák. spr. tím, že se obžalovaný dohodl s polským příslušníkem o vzájemné výměně zboží, ovšem za předpokladu, že zboží k nám dovezené neprošlo celním řízením a že vzájemné plnění obžalovaného se mělo stát nezákonným způsobem a za dalšího předpokladu, že k takovému jednání byly učiněny určité kroky. Stížnost pro porušení zákona dále vytýká, že lidový soud vůbec nezjišťoval, jakým způsobem hodlal obžalovaný splnit svůj vzájemný