č. 106/1957 Sb. rozh. obÄŤ., Garance

Lidový soud civilní v Praze povolil usnesením z 1. prosince 1955 exekuci na plat dlužníka k vydobytí pohledávky nezletilých dětí pro úhradu jejich osobních potřeb ve výši 1420 Kčs a od 1. prosince 1955 v částce 710 Kčs měsíčně předem.

Usnesením z 22. září 1956 omezil lidový soud tuto exekuci v důsledku uspokojení věřitelů v jejich nárocích až do měsíce srpna 1956 včetně. Zároveň omezil exekuci také tak, že s účinností od 1. října 1955 je vedena pro běžné měsíční výživné 680 Kčs místo původních 710 Kčs. Učinil tak po zjištění, že podle usnesení téhož soudu bylo výživné sníženo s účinností od 1. října 1955 na 680 Kčs. Se zřetelem k tomuto snížení výživného se zpětnou účinností stanovil lidový sbud dále, že exekuce zůstává v platnosti až do vyrovnání přeplatku dlužníkova 330 Kčs na dobu od 1. září 1956 do 30. září 1957 jen pro částku 650 Kčs měsíčního výživného a teprve potom pro částku 680 Kčs měsíčního výživného.

Krajský soud v Praze potvrdil toto usnesení v posléze uvedené části a opravil výrok lidového soudu jen potud, že rozvrhl přeplatek 330 Kčs na 11 měsíců po 30 Kčs místo 13 měsíců, jak určil lidový soud, čili jen do 31. července 1957.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným usnesením krajského soudu byl porušen zákon, pokud jím bylo potvrzeno usnesení lidového soudu civilního v Praze z 22. září 1956 ve výroku, že exekuce povolená usnesením z 1. prosince 1955 zůstává až do vyrovnání přeplatku 330 Kčs, vzniklého omezením exekuce, v platnosti na dobu od 1. září 1956 do 30. září 1957 pro částku 650 Kčs měsíčně, avšak s tou změnou, že povolená exekuce zůstává pro 650 Kčs v platnosti pouze na dobu od 1. září 1956 do 31. Července 1957.