č. 104/1956 Sb. rozh. obč., Garance

Lidový soud civilní v Praze uznal svým rozsudkem rozvázání pracovního poměru se žalobcem za právně neúčinné, když zjistil, že závodní výbor platně neprojednal otázku rozvázání pracovního poměru se žalobcem, neboť nebyli svoláni všichni členové závodního výboru s uvedením pořadu jednání, jak to vyžaduje § 39 vl. nař. č. 216/1946 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný podnik odvolání, v němž poukazuje na to, že ná schůzi závodního výboru, který jednal o propuštění žalobce, bylo přítomno 8 členů, kteří byli s pořadem jednání seznámeni na počátku schůze, čímž byly splněny podmínky § 39 cit. vl. nařízení. Navrhl, aby bylo řízení doplněno důkazy o tom, proč došlo k propuštění žalobce podle § 34 zák. č. 154/1934 Sb. o soukromých zaměstnancích, jakož i o jednání v závodním výboru a aby byl rozsudek lidového soudu změněn a žaloba zamítnuta.

Krajský soud rozsudek lidového soudu potvrdil.

V tomto řízení je podle přesvědčení odvolacího soudu nutne zkoumat především otázku, zda závodní výbor předem projednal otázku rozvázání pracovního poměru se žalobcem, jak to vyžaduje § 22 odst. 5 dekr. č. 104/1945 Sb. Kdyby bylo zjištěno, že požadavek předchozího účinného projednání věci v závodním výboru je splněn, teprve pak by bylo nutno zabývat se otázkou, zda tu byl dán důvod k rozvázání pracovního poměru s okamžitou účinností.

V souvislosti s otázkou, zda bylo rozvázání pracovního poměru projednáno v závodním výboru, je nutno vyřešit otázku platnosti usnesení závodního výboru ve smyslu § 39 vl. nař. č. 216/1946 Sb.

Odvolací soud doplnil proto v souladu s návrhem krajského prokurátora, který vstoupil do řízení podle § 6 o. s. ř., v tomto směru řízení opakováním výslechu svědka J. H., který je, a i v době, kdy se projednávalo rozvázání pracovního poměru se žalobcem, byl předsedou závodního výboru žalovaného podniku.

Z jeho výslechu odvolací soud zjistil, že závodní výbor se schází pravidelně podle předem stanoveného plánu, v němž jsou naplánovány předem známé otázky, které budou předmětem jednání na schůzích. Mimo tento plán ještě předseda závodního výboru zve všechny členy dopisem. O pozvání na schůzi konanou dne 18. května 1955, na níž se jednalo o rozvázání pracovního poměru se žalobcem, vypověděl, že na tuto schůzi byli pozváni všichni členové. V dopise, kterým byli členové závodního výboru pozváni na schůzi, jpebyl však uveden předmět jednání, a o tom, že na pořadu jednání bude i otázka rozvázání pracovního poměru se žalobcem, se dověděli pouze dostavivší se členové teprve při průběhu schůze. Z tohoto zjištění plyne závěr, že závodní výbor nebyl svolán s uvedením pořadu jednání a že členům…