č. 1/1985 Sb. rozh. tr., Garance

Budování rozvinuté socialistické společnosti předpokládá harmonický rozvoj všech oblastí společenského života. Významné místo v něm zaujímá nerušený rozvoj a upevňování socialistických výrobních vztahů.

XVI. sjezd Komunistické strany Československa a následující zasedání ústředního výboru zdůraznily proto nutnost poskytovat účinnou ochranu naší socialistické ekonomice též před různými formami spekulace a nedovoleného podnikání, popř. před jinými formami neoprávněného soukromého obohacování charakteristickými pro vykořisťovatelskou společnost; tyto formy jsou neslučitelné se základními zásadami socialistické společnosti, narušují řádné fungování všech článků hospodářské soustavy a umožňují jednotlivcům získávat nezasloužené bezpracné příjmy.

Základní význam pro činnost orgánů Bezpečnosti, prokuratury a soudů v této oblasti mají vedle sjezdových závěrů též opatření nejvyšších státních orgánů obsažená zejména v usnesení vlády ČSSR č. 335 z 16. prosince 1982 k předcházení neoprávněnému obohacování a k zajištění účinnějšího postihu majetku a majetkového prospěchu pocházejícího z nepoctivých zdrojů. Důležitost správného postihu pachatelů trestné činnosti proti hospodářské soustavě připomíná rovněž směrnice pléna Nejvyššího soudu ČSSR Plsf 1/81 k výkonu soudního dozoru po XVI. sjezdu KSČ.

Nejvyšší soud ČSSR proto zařadil do plánu hlavních úkolů na rok 1983 mj. i zhodnocení praxe soudů při rozhodování o trestných činech proti hospodářské soustavě podle hlavy druhé oddílu prvního zvláštní části trestního zákona a o odpovídajících přečinech. Toto zhodnocení bylo provedeno především na základě hodnotících zpráv nejvyšších soudů republik a využity poznatky, jež Nejvyšší soud ČSSR získal sledováním rozhodování nejvyšších soudů republik podle § 27 odst. 1 zák. č. 36/1964 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 19/1970 Sb.).

Předmětem průzkumu, jenž byl proveden u vybraných soudů, byly věci pravomocně skončené v letech 1981 a 1982.

Účelem zhodnocení bylo získat nejnovější poznatky o tomto druhu kriminality a zjistit, zda je společenským zájmům v této oblasti soudy poskytována náležitá ochrana prostředky trestního práva. Zvláštní pozornost byla věnována zhodnocení úrovně řízení a rozhodování o vině a trestu s cílem podle potřeby sjednotit a usměrnit praxi soudů na tomto úseku v celé federaci.

Počet pachatelů stíhaných pro trestné činy tohoto druhu je velmi nízký. V letech 1978 až 1982 bylo v ČSSR za trestné činy podle § 117, 118, 120, 121 a 124 tr. zák. průměrně odsouzeno 631 osob; nejméně v roce 1979 (547) a nejvíce v roce 1981 (702) osob. Jejich podíl k počtu všech osob odsouzených za trestné činy činil pouze 0,8 až 0,9 %.

Obdobná situace je u přečinů, neboť např. v letech 1981 a 1982 bylo za přečin proti zájmům socialistického hospodářství podle § 2 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech (dále jen zák. o přeč.) odsouzeno v ČSR 182 a 290…