Input:

Příklady úspěšných projektů měst a obcí - energetika Garance

28.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.4.5 Příklady úspěšných projektů měst a obcí – energetika

Ing. Pavel Večeřa

Platby za energie představují významnou položku v rozpočtu obcí, rodin, firem, neziskových organizací. Ale nejde jen o ekonomickou stránku, mnoho z nás si neuvědomuje, že podporujeme setrvání zdrojů z fosilních paliv, které po desetiletí ničí a zatěžují ovzduší, vodu, půdu svými exhalacemi. A kromě ekonomické a ekologické stránky jsou zde i výpadky při živelních pohromách, které ohrožují základní fungování obce a života jejich občanů.

KOMUNITNÍ ENERGETIKA A DOTAČNÍ MOŽNOSTI PRO OBCE

Win-win řešením na ekonomickou, ekologickou i krizovou stránku nastíněného problému je komunitní energetika. Je plně ve Vašich rukou (na rozhodnutí zastupitelstva), čím budete v obci topit a z čeho budete vyrábět elektrickou energii a budete mít vše plně pod kontrolou. Zároveň samozřejmě za vše pak také ponesete odpovědnost a nebudete se moci vymlouvat na nějakého vzdáleného monopolního dodavatele nebo distributora.

Nástin typového projektu

V každé obci naleznete potenciální zdroj obnovitelné energie, která je ekologická. Protéká tudy řeka, jste v horském údolí, kde lze na horském hřebeni postavit větrnou elektrárnu nebo celý větrný park, máte les, z něhož lze odebírat dřevo nebo dřevní štěpku. I pokud Vám jsou tyto možnosti odepřeny, nevěšte hlavu, stále je tu možnost fotovoltaických panelů, které můžete umístit na střechu nebo fasádu jakékoli obecní budovy (školy, obecního úřadu, tělocvičny, kulturního domu, domu pro seniory).

Jako nejtypičtější a nejčastější varianta pro menší obec se jeví kombinace vytápění biomasou (obecní kotelna) a výroba elektřiny z fotovoltaických panelů na střeše obecního úřadu a školy. Eventuálně lze realizaci projektů rozložit do více etap, aby nebyl obecní rozpočet tolik zatížen, popř. obec nenesla příliš vysoký dluh. V první fázi upřednostníte tu investici, která bude výnosnější a bude mít kratší návratnost. Ta po splacení dluhu a vyčerpání dotace Vám od jistého bodu začne vydělávat na vlastní zdroje, které můžete v příslušné fázi použít na další investici. Tak můžete začít s jedním fotovolatickým panelem a ze získaných prostředků (z úspor za platby energie nebo i příjmů za prodej přebytku energie do sítě) nakupovat další panely. Ty Vám pak mohou vydělat i na zmíněnou kotelnu na biomasu, kterou můžete kromě obecního úřadu a školy vytápět i další domácnosti v obci.

Pokud jde o finanční stránku tohoto typu projektu, je třeba zvážit podíl vlastního financování a dluhu, který by měl být pro obec vzhledem k jejím příjmům dlouhodobě udržitelný, celkovou bilanci projektu může výrazně vylepšit dotace. Pokud se projekt skládá z více částí (např. kotelna, solární panely, zateplení fasády) je vhodné zvážit fázování (rozložení do etap) a začít s částí, která má nejkratší návratnost investovaných prostředků. Dosažené příjmy (nebo úspory výdajů na teplo a elektřinu) pak mohou být budoucím zdrojem pro financování dalších fází komplexního projektu.

Po stavební stránce je třeba projektová dokumentace, stavební povolení, kolaudace. Opět je vhodné zvážit fázování, zda již projekt bude ucelený nebo jen na část, zda je vhodné do stavebního řízení zahrnout již všechny části projektu nebo řešit postupně dle dostupných financí ve stavebním řízení části, které budou realizovány v krátké době. Realizační stránka (opět s ohledem na fáze projektu) zahrnuje výběr dodavatele, projektanta, realizační firmy, firmy pro stavební dozor, proplácení faktur a řešení vad s dodavateli.

Ceny a náklady je vhodné zjistit předem na základě kvalifikovaného průzkumu trhu jak pro stavební část, tak pro technologickou část. Kromě nákladů na investice, které jsou zásadní pro rozhodování, je třeba znát i náklady na budoucí provoz, údržbu, servis, obsluhu pro všechny varianty řešení a zahrnout je do kalkulace. Je třeba předejít tomu, abyste významnou úsporu získanou na investici následně mnohonásobně neztratili v budoucích provozních nákladech po celou dobu investice, která se počítá na řádově desítky let.

Pokud jde o organizační stránku může obec sama vystupovat jako investor a budoucí vlastník a provozovatel anebo může zvážit založení obchodní společnosti (a.s., s.r.o.), kde bude jediným vlastníkem nebo majoritním vlastníkem a využije zapojení soukromého kapitálu z řad místních podnikatelů (obvykle by kromě kapitálu měli přinést potřebné know-how – z energetiky nebo vytápění, tj. měli by mít v odvětví již jisté zkušenosti a úspěšné projekty z minula). V jiných evropských zemích existuje zkušenost místních energetických společenství – nejčastěji právní forma družstva, kde se sami místní obyvatelé kapitálově i jako zaměstnanci podílejí na chodu elektrárny, kotelny apod. a odebírají pro potřebu svých domácností teplo nebo energii za v podstatě nákladové ceny. Uvidíme, jak se tento model ujme a rozšíří v České republice.

Dotační možnosti

Dotaci na projekty v komunitní energetice bude možné získat v Modernizačním fond, který spravuje Státní fond životního prostředí. Na komunitní energetiku je určeno 2,1 mld. Kč. Bližší informace lze získat na https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/programy/ .

Podporovanými oblasti v komunitní energetice jsou:

  • Podpora vzniku komunitních energetických