Input:

Přihláška k registraci DPH Garance

15.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.37
Přihláška k registraci DPH

Ing. Zdeněk Morávek

Přihláška k registraci DPH

Vzor přihlášky (Vzor je pro dobrovolnou registraci fyzické osoby, která má jeden bankovní účet a tento účet je určen ke zveřejnění.)

Na úvod uveďme, že právní úprava registrace plátce k DPH je obsažena v § 94 a § 94a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"). Kromě této úpravy je nutné zohlednit také samotnou procesní úpravu registračního řízení, kterou upravují § 125 až § 131 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Z § 94 odst. 1 ZDPH vyplývá, že pokud se osoba povinná k dani stane plátcem daně z titulu překročení obratu, jak vyplývá z § 6 ZDPH, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat. Jedná se o nejčastější případ vzniku plátcovství k DPH ze zákona a nejčastější postup registrace. Je potřeba zdůraznit, že tento postup se týká pouze osob povinných k dani, které mají sídlo na území ČR, pokud by se tedy jednalo o zahraniční subjekt, tento postup by se neuplatnil.

Současně je nutné doplnit, že v souladu s úpravou § 6 odst. 2 ZDPH se tyto osoby stávají plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Výše obratu je pro tyto účely i nadále nastavena na hranici 1 mil. Kč. Budeme-li například předpokládat, že obrat bude překročen za měsíc říjen 2019, daňový subjekt je povinen podat přihlášku k registraci do 15. 11. 2019 a plátcem se stává ze zákona od 1. 12. 2019.

V ostatních případech je plátce povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem. Jedná se tedy o případy vzniku plátcovství ze zákona, které jsou vymezeny v § 6b až § 6e ZDPH. V těchto případech se osoba povinná k dani stává plátcem ode dne, v němž nastala skutečnost, která ke vzniku plátcovství vede. Jedná se zejména o tyto případy:

−nabytí majetku pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,

−nabytí majetku od plátce nabytím obchodního závodu,

−případy přeměn právnických osob, pokud na daňový subjekt při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění zanikající nebo rozdělované právnické osoby, která byla plátce,

−poskytování služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, nebo uskutečňování zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, a to prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko,

−daňový subjekt, který nemá sídlo v tuzemsku, není osvobozenou osobou a uskuteční dodání zboží do jiného členského státu, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska touto osobou, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, a to osobě, pro kterou je pořízení zboží v jiném členském státě předmětem daně,

−nabytí majetku dědicem po zemřelém plátci pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomických činností.

Dále je nutné upozornit také na dobrovolnou registraci, která je upravena v § 94a ZDPH. Podle této úpravy platí, že osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, může podat přihlášku k registraci. Následně z § 6f ZDPH plyne, že osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.

Znamená to tedy, že pokud osoba povinná k dani nesplňuje podmínky pro povinnou registraci, ale uskutečňuje, případně bude uskutečňovat, plnění s nárokem na odpočet daně, může se dobrovolně registrovat jako plátce DPH. Vznik plátcovství je ale v tomto případě vázán na rozhodnutí správce daně o registraci. Osoba povinná k dani může v přihlášce k registraci navrhnout konkrétní datum, od kterého by se chtěla stát plátcem, ovšem je otázkou, zda bude správce daně tento návrh respektovat nebo zda do tohoto data stihne rozhodnutí vydat.

Častým případem v praxi je prověřování různých okolností související s registrací, a to zejména prověřování výkonu ekonomické činnosti žadatelů o registraci k DPH. To s sebou potom přináší prodlužování délky registračního řízení. Finanční správa v této souvislosti doporučuje společně s přihláškou k registraci podat také přílohu týkající se doložení výkonu ekonomické činnosti žadatele o registraci, popř. i jiné přílohy prokazující naplnění ostatních zákonných podmínek v případě povinné registrace, nebo přílohy dokládající některé údaje nezbytné pro správu daně uváděné v přihlášce (skutečné sídlo, bankovní účet). Doložení těchto příloh společně s přihláškou je dobrovolné, nicméně podle názoru Finanční správy se tím může samotný proces registrace urychlit.

K tomu je ale nutné doplnit, že řada těchto požadovaných údajů je nepochybně nadbytečných a zatěžujících, bez jasné souvislosti s konkrétními aspekty registračního řízení. Je ale potřeba přiznat, že obrana před podobným postupem správce daně je velmi složitá.

Jako odůvodnění těchto postupů Finanční správa uvádí, že podle zjištěné praxe dochází v určitých případech k zapojování účelově zaregistrovaných osob do řetězců obchodních transakcí, přičemž jediným cílem vstupu těchto osob do systému DPH není reálná ekonomická činnost, nýbrž vytvoření podmínek pro fungování organizovaného podvodu na DPH (zjednodušeně řečeno daň zůstává zaregistrovanou rizikovou osobou na výstupu neuhrazena, zatímco odběratel rizikové osoby uplatňuje nárok na odpočet daně). K tomu finanční správa uvádí, že základním preventivním obranným mechanismem proti vzniku organizovaných podvodů na DPH a dnes již běžně aplikovanou praxí také v řadě jiných členských států Evropské unie je důsledné a cílené prověřování přihlášek k registraci. Účelem tohoto prověřování je zamezit vstupu rizikových subjektů do systému DPH.

Nicméně cílem postupů finanční správy v tuzemsku v dané oblasti by nemělo být plošné prověřování všech žadatelů o registraci k DPH. V první fázi se využijí zejména údaje z přihlášky k registraci k DPH, příloh k této přihlášce, které dobrovolně předloží samotný žadatel o registraci k DPH, informace z obchodního či živnostenského rejstříku a informace získané při plnění povinností na dani z příjmů a jiných daních. Na základě vyhodnocení těchto prvotních údajů přistoupí správce daně pouze u osob, u kterých vznikly pochybnosti o správnosti nebo úplnosti registračních údajů, k prověření v rámci postupů k odstranění pochybností v registračních údajích nebo jiných postupů v souladu s daňovým řádem. Tolik tedy vyjádření a názor Finanční správy, s nímž nemusíme souhlasit, ale jak již bylo řečeno, obrana je velmi složitá. Problémy nastávají zejména v případě dobrovolné registrace k dani, kdy je cílem uplatnit nárok na odpočet při