Právo člena bytového družstva na informaceGarance

13.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Právo člena bytového družstva na informace

13.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.8
Právo člena bytového družstva na informace

JUDr. Jiří Čáp

Člen bytového družstva zaslal dotaz, který se týká práva člena družstva na poskytování informací členovi ze strany orgánů družstva z hlediska zákona a stanov; přitom vyslovuje názor na možnost analogického použití § 155 zákona o obchodních korporacích, který se vztahuje na společnost s ručením omezeným; poukazuje také na právo na informace podle Listiny základních práv a svobod.

Vzhledem k tomu, že jde (v širším kontextu) o problematiku práva společníka či člena obchodní korporace na informace ze strany obchodní korporace a jejích orgánů, je dále uvedené stanovisko pojato jako širší pohled na tuto problematiku, se zaměřením na bytové družstvo.

1.V ústavně právních předpisech je právo na informace vymezeno základním způsobem v Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina”). Jde o záležitost upravovanou v čl. 17 Listiny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny platí, že „Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.” Tímto zákonem, který na základě čl. 17 odst. 5 Listiny stanoví podmínky a provedení tohoto práva, je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon, jak se stanoví v § 1, zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. V § 2 odst. 1 jsou taxativně vyjmenovány subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace (povinné subjekty) vztahující se k jejich působnosti. Těmito povinnými subjekty jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

Podle § 2 odst. 2 jsou povinnými subjekty k poskytování informací podle tohoto zákona dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Z uvedeného vyplývá, že jak obecná úprava práva na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny, tak právo na poskytování informací v navazujícím zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se týká poskytování informací ze strany subjektů veřejné správy (státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány, dále veřejné instituce).

Vzájemná práva a povinnosti osob jsou upravovány právními předpisy tvořícími soukromé právo. Pokud jde o obchodní korporace (jimiž jsou obchodní společnosti a družstva), jsou právní poměry těchto právnických osob a vzájemná práva a povinnosti ve vztahu ke společníkům nebo členům základním způsobem upraveny v určitém rozsahu v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. – dána le jen „NOZ”), jmenovitě v základních ustanoveních o právnických osobách, dále o korporaci. V těchto základních ustanoveních NOZ o právnických osobách (§ 118 - § 209 NOZ), anebo v základních ustanoveních o korporaci (§ 210 - § 213 NOZ), nejsou zahrnuta ustanovení, která by obecně upravovala práva společníka či člena na informace ze strany právnické osoby, resp. korporace a jejích orgánů.

2.Právní poměry obchodních společností a družstev (obchodních korporací) jsou především upraveny v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (zákon o obchodních korporacích – dále jen „ZOK”). V tomto zákoně jsou také upraveny záležitosti práva společníka nebo člena obchodní korporace (a tomu odpovídající povinnosti obchodní korporace a jejích orgánů) na poskytování informací společníkovi nebo členovi. Přitom rozsah a podmínky poskytování informací jsou upravovány v rámci právní úpravy jednotlivých druhů (právních forem) obchodních společností a v rámci právní úpravy družstva, nikoliv ve společných a základních ustanoveních o obchodních korporacích (§ 1 - § 94 ZOK).

V případě družstva se tedy pro právo člena družstva na poskytování informací ze strany družstva a jeho orgánů použijí ustanovení ZOK o družstvu. Stejně tak se v případě práva společníka např. společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti použijí ustanovení ZOK upravující právní poměry těchto druhů (forem) obchodních společností. Pokud je např. člen bytového družstva názoru, že by se v případě družstva mělo analogicky použít pro právo člena družstva na informace ustanovení o jiném druhu obchodní korporace – např. ustanovení § 155 ZOK (týkající se práva společníka společnosti s ručením omezeným – dále jen „s.r.o.” na informace ze strany této společnosti a jejích orgánů), nelze takový názor akceptovat. Toto ustanovení upravuje právo na informace společníka této obchodní společnosti (v rámci ustanovení o právech a povinnostech společníků s.r.o., spolu s omezením tohoto práva podle § 156 ZOK), a použije se pro s.r.o. a jeho společníky, nikoliv analogicky např. pro akciovou společnost (a.s.) nebo pro družstvo, protože v rámci právní úpravy a.s. nebo družstva jsou v ZOK záležitosti práva na informace samostatně upraveny. V případě a.s. jde o úpravu jmenovitě např. v § 266, § 312, dále např. v § 357 až § 359, v § 408 odst. 2, § 425, § 436 a v § 437 ZOK. Dále, např. v případě veřejné obchodní společnosti je právo (všech) společníků nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje, upraveno v § 107 ZOK (přičemž tato úprava se odvíjí od skutečnosti, že statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni její společníci).

Pokud má zákonodárce na mysli přímé použití některých ustanovení ZOK, upravujících právní poměry určitého druhu obchodní společnosti, také na jinou obchodní společnost, výslovně se to v ZOK stanoví. V souvislostech s právem na informace to lze dokumentovat na právní úpravě komanditní společnosti, kdy se v rámci právní úpravy této společnosti v § 119 ZOK výslovně stanoví, že se použijí na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti, pokud není stanoveno jinak (což se v tomto případě vztahuje také na práva na informace).

Z uvedeného je patrné, že v případě, kdy je v rámci právní úpravy příslušné obchodní korporace (obchodní společnosti nebo družstva) v ZOK upraveno právo společníka nebo člena na informace, aniž by bylo odkazováno na (přiměřené nebo obdobné) použití některých ustanovení upravujících právní poměry jiného druhu obchodní korporace (jako tomu je u komanditní společnosti ve vztahu k použití některých ustanovení o veřejné obchodní společnosti), nepoužije se přiměřeně ani obdobně (nebo analogicky) ustanovení týkající se úpravy jiného druhu obchodní společnosti.

V tomto směru lze např. poukázat na jeden z judikátů, jmenovitě např. na Usnesení Nejvyššího soudu ČR (NS) sp. zn. 29 Cdo 3704/2009 z 22. 2. 2011 (tedy za účinnosti obchodního zákoníku). Z odůvodnění tohoto judikátu např. (mimo jiné) vyplývá, že soud odmítl možnost použití ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti na posuzování práva na informace společníka společnosti s ručením omezeným (konkrétně tomu bylo v záležitosti ustanovení o povinnosti mlčenlivosti), přičemž soud poukázal na odchylné postavení společníka s.r.o. od postavení akcionáře v akciové společnosti. Tento závěr je obecně použitelný také za účinnosti současného ZOK, a to nejen ve vztahu mezi právní úpravou a.s. a s.r.o., ale také ve vztahu mezi právní úpravou práva na informace např. v s.r.o. a v družstvu.

3. V případě družstva je právo člena na informace upraveno v ustanoveních ZOK o družstvu, aniž by se odkazovalo na použití ustanovení upravujících jiný druh obchodní korporace. Není proto důvodu pro přiměření či obdobné, resp. analogické použití ustanovení např. o s.r.o. nebo ustanovení o a.s.). Tento závěr také v obecném pojetí odpovídá smyslu jedné ze základních zásad soukromého práva v ustanovení § 10 odst. 1 NOZ (o užití předpisů občanského práva), podle něhož teprve v případě, nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

Právo člena družstva na poskytování informací ze strany orgánů družstva se tedy řídí ustanoveními ZOK o družstvu a dále ustanoveními stanov družstva, pokud např. v rámci ustanovení o právech a povinnostech členů družstva upravují stanovy blíže poskytování informací členům družstva ze strany orgánů družstva.

Jde především o tato důležitá ustanovení ZOK (v rámci právní úpravy družstva), které se dotýkají práva člena družstva na informace ze strany družstva, resp. ze strany jeho statutárního orgánu:

V § 581 až § 583 ZOK jsou vymezena práva člena týkající se nahlížení do seznamu členů a na vydání opisu seznamu členů, spolu se souvisejícími záležitostmi.

V rámci ustanovení o finanční asistenci (§ 608 - § 609 ZOK) je, mimo jiné, stanovena povinnost družstva, aby zpráva o poskytnutí finanční asistence (jejíž poskytnutí schvaluje členská schůze) byla k nahlédnutí členům družstva od doby svolání členské schůze, a byla pro všechny členy volně dostupná na členské schůzi.

Při svolání členské schůze musí být podle § 636 odst. 2 ZOK v pozvánce na členskou schůzi uvedeno také místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce. Podle § 637 ZOK, má-li dojít na členské schůzi ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, musí být v příloze k pozvánce na členskou schůzi uveden též návrh těchto změn nebo návrh usnesení (jehož důsledkem by měla být změna stanov). V § 636 odst. 2 ZOK (a v § 637 ZOK) je tedy stanoveno důležité právo člena na informace, protože členská schůze družstva projednává v rámci své zákonné působnosti podle § 656 ZOK významné záležitosti týkající se také činnosti a hospodaření družstva. Členům družstva musí být písemné podklady pro jednání členské schůze k dispozici pro seznámení se s nimi (např. účetní závěrka, podklady pro rozdělení zisku nebo úhrady ztráty, případné rozhodnutí o uhrazovací povinnosti, písemné stanovisko kontrolní komise k těmto podkladům, apod.)

Podle § 659 odst. 1 ZOK má každý člen družstva právo na vydání kopie zápisu z členské schůze.

Podle § 668 ZOK v případě konání dílčích členských schůzí musí představenstvo družstva všechna přijatá usnesení dílčích členských schůzí v úplném znění bez zbytečného odkladu uveřejnit oznámením vyvěšeným po dobu nejméně 60 dnů ode dne konání poslední dílčí členské schůze na informační desce (která je zřizována podle § 562 ZOK).

Podle § 697 ZOK v případě konání shromáždění delegátů má každý člen právo na vydání kopie zápisu a všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům. Kromě toho, podle § 698 ZOK je povinno představenstvo družstva uveřejnit výsledky jednání a všechna přijatá usnesení shromáždění bez zbytečného odkladu oznámením vyvěšeným na informační desce družstva pod dobu nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění delegátů.

Naproti tomu v případě zápisů z jednání představenstva nebo zápisů z kontrolní komise nestanoví zákon povinnost družstva (či jeho volených orgánů) seznamovat (či seznámit např. na jejich výzvu) členy družstva se zápisem z jednání těchto volených orgánů nebo s podklady projednávanými těmito volenými orgány. Pouze každý člen tohoto voleného orgánu má na základě výslovných ustanovení ZOK právo na vydání kopie zápisu o jednání a rozhodování tohoto voleného orgánu: Podle § 709 odst. 3 ZOK má každý člen představenstva právo na vydání kopie zápisu o jednání a rozhodnutí představenstva a stejně tak podle § 721 odst. 3 ZOK má každý člen kontrolní komise právo na vydání zápisu o jednání a rozhodnutí kontrolní komise.

V souladu s touto zákonnou úpravou zpravidla stanovy družstva obsahují ustanovení upravující právo člena týkající se pouze zápisů z členské schůze, jak to vyžaduje § 659 odst. 1 ZOK, podle jehož věty druhé má každý člen družstva právo na vydání zápisu

 
 Nahoru