Pravidla o střetu zájmů; uzavření smlouvy mezi členem orgánu a akciovou společností Garance

15.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pravidla o střetu zájmů; uzavření smlouvy mezi členem orgánu a akciovou společností

15.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.5 Pravidla o střetu zájmů; uzavření smlouvy mezi členem orgánu a akciovou společností

Mgr. Pavla Krejčí

V praxi může dojít k situaci, kdy se dostanou do střetu zájmy akciové společnosti a zájmy člena jejího orgánu. Ustanovení § 54 až 58 ZOK pro tyto případy stanoví pravidla, která mají chránit akciovou společnost proti poškozování jejích zájmů. Právní úprava jednak obsahuje obecnou právní úpravu pro střet zájmů mezi akciovou společností a členem jejího orgánu a dále speciální právní úpravu pro případ, kdy je mezi akciovou společností a členem orgánu uzavírána smlouva nebo společnost má ve prospěch člena svého orgánu zajistit nebo utvrdit dluh.

Informační povinnost při střetu zájmů

Pokud se člen orgánu akciové společnosti (týká se především členů představenstva a dozorčí rady, potažmo statutárního ředitele a členů správní rady) dozví, že může dojít při výkonu funkce ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, má povinnost o tom informovat:

a) ostatní členy orgánu, jehož je členem (člen představenstva proto informuje ostatní členy představenstva, člen dozorčí rady ostatní členy dozorčí rady),

b) kontrolní orgán, tj. dozorčí radu.

Člen orgánu splní informační povinnost i tehdy, pokud namísto výše uvedených orgánů informuje orgán nejvyšší, tedy valnou hromadu. To nemůže člen orgánu učinit v případě, kdy je jediným akcionářem akciové společnosti; pak musí informační povinnost splnit vůči výše uvedeným orgánům společnosti. Pokud by hrozil vážný střet zájmů mezi akciovou společností a členem jejího orgánu, pak může člen orgánu akciové společnosti dát podnět představenstvu, aby ad hoc rozhodlo o svolání valné hromady o projednání tohoto střetu, neboť by její konání bylo v zájmu společnosti. O svolání valné hromady by mohla pro tento případ rozhodnout i dozorčí rada společnosti, neboť v případě ohrožení zájmů společnosti má dozorčí rada stejné pravomoci ke svolání valné hromady jako představenstvo.

Zákon nestanoví formu, ve které musí být informační povinnost členem orgánu splněna; postačí proto forma ústní.

Potencionální střet

Povinnost informovat o střetu zájmů vzniká vždy, když potencionálně střet zájmů hrozí; nemusí tedy k němu ve skutečnosti dojít.

Osoby blízké; osoby ovlivněné nebo ovládané

Stejnou informační povinnost má člen orgánu i v případě, kdy hrozí možný střet zájmů mezi akciovou společností a:

a) osobou, která je osobou blízkou členovi orgánu,

b) osobou členem orgánu ovlivněnou nebo ovládanou.

Pojem osoby blízké

Kdo je osobou blízkou, stanoví § 22 NOZ. Dle tohoto ustanovení je nevyvratitelně osobou blízkou:

  • příbuzný v řadě přímé – otec, vnuk, dědeček,

  • sourozenec, a to jak sourozenec plnorodý, tak i sourozenec polorodý (s jedním společným rodičem),

  • manžel nebo partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

U příbuzenství je lhostejné, zda vzniklo na základě pokrevního pouta nebo osvojením.

Tyto osoby jsou považovány za osoby blízké, i v případech, kdy by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá osoba důvodně nepociťovala jako újmu vlastní (např. sourozenci se dlouhodobě nestýkají). Zde tedy pocit či vznik jakékoliv újmy nehraje roli a tyto osoby jsou považovány za osoby blízké, ať je kvalita jejich vztahu jakákoliv.

Osoby v poměru rodinném nebo obdobném

Za osoby navzájem blízké se dále pokládají osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich osoba, druhá osoba důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Zde platí vyvratitelná právní domněnka, že osobami blízkými jsou osoby sešvagřené, nebo osoby, které spolu trvale žijí. U těchto osob, bude muset důkazní břemeno o tom, že se nejedná o osoby blízké, unést osoba, která tvrdí, že tyto osoby osobami blízkými nejsou. Pokud tedy někdo tvrdí, že tyto osoby osobami blízkými nejsou, musí prokázat, že by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá osoba důvodně nepociťovala jako újmu vlastní. Důkaz o tom, že se však jedná o osoby spolu trvale žijící nebo o osoby sešvagřené, je na těchto osobách. Společné soužití však neznamená pouhé společné bydlení, mezi těmito osobami musí existovat hlubší pouto – musí si poskytovat vzájemnou pomoc a podporu.

Naopak u ostatních osob (tedy nikoliv u osob sešvagřených a osob trvale spolu žijících) budou muset důkazní břemeno o tom, že se jedná o osoby blízké, unést osoby, které tvrdí, že osobami blízkými jsou. Tyto osoby budou muset prokázat:

  • že jsou v poměru rodinném (teta, strýc apod. – zde se bude jednat o příbuzné v obočné linii od třetího stupně výše) či obdobném (např. druh a družka nebo v jiném poměru vykazujícím určité pouto, např. pěstoun – opatrovanec, rozvedený partner rodiče, který dítě vychovával apod.), a zároveň

  • že by újmu, kterou utrpěla jedna z osob, druhá osoba důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

To, zda jsou si osoby navzájem blízké, je třeba posuzovat z hlediska obou osob. Pokud není podmínka blízkosti splněna z jedné strany, pak se o osoby blízké nejedná.

Ovládající a ovládané osoby; osoby ovlivněné a vlivné

Ovládající osobou je osoba, která může v akciové společnosti přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv (§ 74 ZOK). Ovlivněná osoba je obchodní korporace, jejíž chování je ovlivněno osobou, která na ní tento vliv má. Blíže o ovládajících a ovládaných osobách a o osobách ovlivněných a vlivných bude pojednávat samostatná kapitola, neboť se jedná o poměrně komplikovanou problematiku.

Pozastavení výkonu funkce

Dozorčí rada nebo valná hromada mohou v případě, kdy hrozí střet zájmů mezi akciovou společností a členem jejího orgánu, rozhodnout o tom, že se pozastavuje na určitou vymezenou dobu výkon funkce člena orgánu. Valná hromada jako nejvyšší orgán, který rozhoduje o odvolání a jmenování členů orgánů akciové společnosti, bude pravděpodobně moci k takovému kroku přistoupit kdykoliv, jakmile zde bude hrozit potencionální střet zájmů mezi akciovou společností a členem orgánu. Naopak dozorčí rada bude moci k takovému kroku přistoupit pouze tehdy, pokud dojde k závěru, že je takový postup v zájmu společnosti, tedy v případě, kdy výhody plynoucí akciové společnosti z titulu pozastavení výkonu funkce člena orgánu převažují nad případnými nevýhodami či riziky. Pokud tedy například člen představenstva ohlásí případný méně podstatný střet zájmů mezi ním a akciovou společností a stejný člen představenstva bude za akciovou společnost vyjednávat uzavření důležité obchodní smlouvy, pak by pravděpodobně dopady pozastavení výkonu funkce u takového člena představenstva byly mnohem horší, než případné riziko plynoucí z potencionálního střetu zájmů a dozorčí rada by neměla k pozastavení výkonu funkce přistoupit.

Pokud budou valná hromada nebo dozorčí rada rozhodovat o pozastavení výkonu funkce člena orgánu, pak musí přesně vymezit dobu, na kterou se tak stane. Tato doba nemusí být vymezena pouze konkrétním časovým úsekem, ale též určitou událostí (např. do doby,

 
 Nahoru