Práva a povinnosti společníků dle ZOKGarance

9.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Práva a povinnosti společníků dle ZOK

9.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.7.10
Práva a povinnosti společníků dle ZOK

Mgr. Markéta Káninská

Základní povinnosti majetkové povahy

Vkladová povinnost

Vkladová povinnost se řadí mezi nejdůležitější povinnosti společníků. Ačkoli došlo s příchodem ZOK ke snížení minimální výše vkladu společníka z 200 000 Kč na 1 Kč, stále není existence společnosti s ručením omezením bez jakéhokoli vkladu myslitelná. Společníci jsou tedy i nadále povinni splatit své vklady, a to ve lhůtě pěti let ode dne vzniku společnosti (tj. ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku) nebo ode dne převzetí vkladové povinnosti, a této povinnosti je nelze ani rozhodnutím valné hromady, ale ani dohodou s ostatními společníky zprostit.1 Lhůta pěti let je lhůtou nepřekročitelnou, společenská smlouva může tuto lhůtu pouze zkrátit.

Změna nastala u výše úroku z prodlení stanoveného pro případ, že společník zavčas nesplní svou vkladovou povinnost. Dle právní úpravy účinné do konce roku 2013 náležel společnosti v takovém případě úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky ročně, neurčila-li společenská smlouva jinak. Od 1. 1. 2014 výše úroku z prodlení odpovídá dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky. Tímto „jiným právním předpisem” je nařízení vlády č. 351/2013, dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

Společenská smlouva opět může výši úroku z prodlení změnit, a to jak směrem nahoru ve smyslu jejího zvýšení (ovšem i zde je nutné dbát na to, aby výše úroku nebyla nepřiměřeně vysoká), tak směrem dolů, a to až na nulovou hranici, tedy tuto majetkovou sankci zcela vyloučit.

Vyloučení společníka ze společnosti – tzv. kaduční řízení

Společník, který ve stanovené lhůtě nesplní svou vkladovou povinnost, může být rozhodnutím valné hromady ze společnosti vyloučen. Dle nové právní úpravy, která umožňuje, aby společník vlastnil i více podílů v téže společnosti, se vyloučení nebude týkat celé účasti společníka ve společnosti, ale bude vázáno toliko na ten podíl, ohledně něhož bude společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti. Společenská smlouva však může podmínky pro zahájení kadučního řízení upravit jinak.

Postup uplatňovaný společností v kadučním řízení již není obsažen v ZOK, neboť sám ZOK odkazuje na obdobné užití úpravy vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností obsažené v ust. § 239 a násl. NOZ. Společnost, resp. její jednatel nejprve vyzvou společníka k dodatečnému splnění jeho vkladové povinnosti a za tímto účelem mu poskytnou přiměřenou lhůtu.2 Pokud společník svou povinnost nesplní ani v této dodatečné lhůtě k plnění, je jednatel oprávněn předložit jeho vyloučení ze společnosti k projednání valné hromadě.

Společník, o jehož vyloučení valná hromada jedná, není oprávněn v souladu s ust. § 173 odst. 1 písm. b) ZOK o této otázce hlasovat, nicméně má právo se s návrhem na své vyloučení seznámit, žádat po společnosti jeho vysvětlení a uvést i doložit všechny skutečnosti, které jsou mu v této věci ku prospěchu.

Účinky vyloučení společníka

Účinky vyloučení společníka ze společnosti nastávají okamžikem přijetí rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li valná hromada jiný okamžik. Společník, který byl ze společnosti vyloučen, je rovněž povinen odevzdat společnosti bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán.3 Neučiní-li tak, je společnost oprávněna takový kmenový list prohlásit za neplatný.

Mohu jako společník společnosti nějak řešit situaci, kdy jiný společník neplní svou vkladovou povinnost, a valná hromada odmítá vůči takovému společníkovi zahájit kaduční řízení?

V souladu s ust. § 157 a násl. ZOK máte právo domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti, případně můžete soudu za společnost navrhnout vyloučení společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to prostřednictvím tzv. společnické žaloby. Této problematice je však věnována samostatná kapitola, proto se zde nebudeme předpoklady pro podání společnické žaloby blíže zabývat.

Příplatková povinnost

Oproti výše popsané vkladové povinnosti doznala významných změn právní úprava příplatkové povinnosti. Je to patrné na první pohled, neboť zatímco úpravě příplatkové povinnosti v ObchZ byl věnován toliko jediný paragraf (§ 121 ObchZ), v ZOK je to pět poměrně obsáhlých paragrafů. Nárůst materie byl zapříčiněn především zakotvením abandonního práva společníka.

Příplatková povinnost zůstala zachována, ovšem podmínky jejího ukládání byly přesunuty do společenských smluv. Zákon již nestanoví žádná omezení co do maximální výše příplatku, jako tomu bylo v ObchZ, kdy příplatky nesměly překročit hodnotu poloviny základního kapitálu společnosti. Nyní musí souhrnnou výši příplatků, kterou nebude možné při ukládání povinnosti společníkům překročit, stanovit společenská smlouva společnosti. Ta rovněž určí, zda a s jakými podíly bude příplatek spojen.

Stanovení maximální souhrnné výše příplatků je tedy z hlediska zakotvení příplatkové povinnosti obligatorní náležitostí společenské smlouvy. Bude-li společenská smlouva obsahovat právo valné hromady k uložení příplatkové povinnosti, ale současně nevymezí maximální souhrnnou výši přípustných příplatků, pak nelze platně rozhodnout o uložení příplatkové povinnosti, resp. k takovému usnesení valné hromady by se nepřihlíželo. Na to je třeba si dávat pozor především u „starých” společenských smluv (rozuměj společenských smluv přijatých před rokem 2014), které tuto maximální hranici často neobsahují, neboť byla v rozhodné době stanovena ObchZ.

P – zakotvení příplatkové povinnosti ve společenské smlouvě

Na jednoduchém příkladu si ukážeme, jak může vypadat vymezení příplatkové povinnosti ve společenské smlouvě.

Článek XI
Příplatková povinnost

1. Společnost je oprávněna usnesením valné hromady uložit společníkům příplatkovou povinnost, tj. povinnost poskytnout společnosti peněžitý příplatek mimo základní kapitál. Výše vkladu společníka ani jeho podíl se poskytnutím příplatku nemění.

2. Příplatky jsou vždy spojeny se všemi podíly ve společnosti, tedy s podíly základními, a společníci je poskytují podle poměru svých podílů. Lhůtu k poskytnutí příplatku, která nesmí být kratší než 30 (slovy: třicet) dnů, určí valná hromada při rozhodování o uložení příplatkové povinnosti.

3. Příplatky je možné ukládat i opakovaně, ovšem ve svém souhrnu nesmějí překročit částku 500 000 Kč (slovy: pět set tisíc korun českých).

4. Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, může společnosti písemně oznámit, že ze společnosti vystupuje. Účinností vystoupení příplatková povinnost zaniká. Toto právo však nemá společník, který

 
 Nahoru