Pozemek neznámého či nedohledatelného vlastníka a zřízení věcného břemene služebnosti cestyGarance

15.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pozemek neznámého či nedohledatelného vlastníka a zřízení věcného břemene služebnosti cesty

15.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.5
Pozemek neznámého či nedohledatelného vlastníka a zřízení věcného břemene služebnosti cesty

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Alexandra Javoreková

Nedostatečná identifikace vlastníka nemovité věci v katastru nemovitostí je poměrně častým jevem, který má především historické kořeny. Souvisí zejména s neexistencí evidence nemovitostí v padesátých letech minulého století a pozdější existencí tzv. zjednodušené evidence nemovitostí, na jejímž základě byly evidovány pouze některé údaje o vlastníkovi nemovité věci.

Lze se tedy setkat se situací, kdy u určitého pozemku, zapsaného v katastru nemovitostí, najdeme v části věnované údajům o vlastníkovi pouze jeho jméno a příjmení, nebo pouze příjmení a adresu anebo je vlastník úplně neznámý. Výsledkem tohoto historického vývoje je hrubým odhadem několik desítek tisíc nemovitostí, u kterých není možné (nebo jenom s výraznými obtížemi) identifikovat s dostatečnou určitostí vlastníka dané nemovitosti, či jeho případné dědice.

Cílem tohoto článku je nastínit základní problémy, se kterými se musí vypořádat vlastník sousedního pozemku za situace, kdy je v jeho zájmu zřízení věcného břemene – služebnosti cesty k pozemku jiného vlastníka, nedohledatelného nebo nedostatečně identifikovaného v evidenci katastru nemovitostí, a jejich možná řešení.

Současná právní úprava a její dopady

Určitý posun ve vztahu ke shora nastíněné situaci přinesla rekodifikace soukromého práva a přijetí na ni navazujících právních předpisů. Zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znění (dále jen „katastrální zákon” nebo KTZ) byla nově výslovně upravena otázka spolupráce Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (dále jen „ČÚZK”) a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad”) v souvislosti s problémem nedostatečně určitě identifikovaných vlastníků nemovitostí v katastru nemovitostí. Ve svém ust. § 64 odst. 2 KTZ stanoví pro případy, kdy je osoba zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník nedostatečně identifikována, povinnost ČÚZK předat údaje o příslušné nemovitosti a jejím vlastníkovi (známé z takového zápisu v katastru nemovitostí) Úřadu. O takto předaných údajích vede Úřad evidenci, kterou zveřejňuje na svých internetových stránkách a informuje o této skutečnosti zároveň obecní úřad obce, na jejímž území se předmětná nemovitost nachází.

V návaznosti na obdržení informací příslušným obecním úřadem je v ust. § 65 katastrálního zákona upraven postup, který má sloužit k dohledání vlastníků dotčených nemovitostí, kteří se můžou na základě údajů zveřejněných na úřední desce obecního úřadu ve stanovené době přihlásit k vlastnictví dotčené nemovitosti přímo u Úřadu .1 Úřad zároveň z úřední povinnosti provádí šetření k dohledání vlastníka dotčené nemovité věci, a to v součinnosti s příslušným obecním úřadem.

Významnou změnu oproti dřívější právní úpravě a soudní praxi představuje ust. § 1050 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku2, v platném znění (dále jen „NOZ”), které stanoví, že v případě, kdy vlastník nevykonává vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, uplatní se vyvratitelná právní domněnka o tom, že vlastník věc opustil. Takto opuštěná věc připadne dle ust. § 1045 odst. 2 NOZ státu. V souladu s ust. § 3067 NOZ je počátkem běhu desetileté doby pro opuštění nemovité věci den nabytí účinnosti občanského zákoníku. To znamená, že vlastníci nemovitostí se můžou přihlásit se svým nárokem nejpozději do 31. 12. 2023, jinak vlastnictví těchto nemovitých věcí připadne státu. V případě pozdějšího přihlášení, tedy po datu 31. 12. 2023, se pak dotčený (původní) vlastník bude muset obrátit se svým nárokem na soud.

Jakým způsobem by však měli postupovat osoby, které mají právní zájem na co nejrychlejším vyjasnění vlastnictví k nemovité věci za situace, kdy je vlastník takové nemovité věci nedohledatelný nebo je v katastru nemovitostí nedostatečně identifikován? To osvětlíme v následující části tohoto článku. Důraz pak budeme klást zejména na problematiku potřeby zřízení věcného břemena k pozemku neidentifikovatelného/nedohledatelného vlastníka.

Neznámý či nedohledatelný vlastník a zřízení věcného břemene

Zajímavým případem, se kterým se lze v praxi setkat, je situace, kdy vlastník pozemku užívá jako přístupovou cestu ke své nemovitosti pozemek, který je ve vlastnictví jiné osoby, neznámé či léta nedohledatelné, a to např. i v důsledku její nedostatečné identifikace v katastru nemovitostí. Užívání cizího pozemku výše uvedeným způsobem v běžném životě nemusí přinášet žádné komplikace, problém však může nastat při prodeji pozemku s takto řešenou přístupovou

 
 Nahoru