Input:

Povinné testování zaměstnanců na covid-19 Garance

22.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.190
Povinné testování zaměstnanců na covid-19

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Ministerstvo zdravotnictví se souhlasem vlády s účinností k 22. listopadu 2021 opět rozhodlo o zavedení povinného testování zaměstnanců na přítomnost (antigenu) viru SARS-CoV-2 na pracovišti (mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 20. 11. 2021, č. j.: MZDR 42085/2021-1/MIN/KAN, dále jen „opatření”). Testování jsou povinni zajišťovat všichni zaměstnavatelé na území České republiky. Jejich zaměstnanci se tomuto testování musí podrobit.

Za zaměstnavatele se kromě komerčních zaměstnavatelů považují i:

a) zaměstnavatel uvedený v § 303 odst. 1 ZP, jiná organizační složka státu a územní samosprávný celek,

b) služební úřad v případě státních zaměstnanců,

c) bezpečnostní sbor v případě příslušníků bezpečnostních sborů a

d) Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž nebo Ministerstvo obrany v případě vojáků z povolání.

Za zaměstnance se kromě zaměstnanců komerčních zaměstnavatelů považují i:

a) státní zaměstnanec,

b) příslušník bezpečnostního sboru,

c) voják z povolání,

d) soudce,

e) státní zástupce,

f) dočasně přidělený zaměstnanec agentury práce,

g) osoba připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi a

h) dobrovolník.

Aktuální opatření tedy již na rozdíl od opatření, která byla vydána na jaře 2021, nerozlišují podle velikosti zaměstnavatele či jeho typu. Představuje nicméně lex generalis a v případě, že v minulosti byla nebo v budoucnosti budou vydána opatření týkající se pouze testování některých skupin zaměstnanců, uplatní se na dané zaměstnance pouze speciální opatření (lex specialis). Ke dni vydání opatření se uvedené týká zaměstnanců v určitých druzích zařízení zdravotních a sociálních služeb (viz mimořádné opatření ze dne 30. srpna 2021 ve znění pozdějších změn).

Opatření se již od počátku výslovně vztahuje na všechny osoby vyskytující se pravidelně na pracovišti, tedy i na učně vykonávající praxi („osoba připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi”), agenturní zaměstnance i na osoby vykonávající práci bez nároku na mzdu (dobrovolníci). Nezmiňuje však problematiku přítomnosti zaměstnanců jiného zaměstnavatele, popř. OSVČ na pracovišti (např. subdodavatelé na stavbách). V tomto ohledu musí každý zaměstnavatel pouze splnit povinnost zajistit testování svých zaměstnanců. Lze ovšem doporučit, aby všichni zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci pracují na jednom pracovišti, testování prováděli ve stejném termínu. Pokud jde o OSVČ, opatření zavádí i povinné sebetestování těchto osob, ovšem pouze v případě, že vykonávají svou výdělečnou činnost jako činnost hlavní.

Vyvstává tak otázka zpracování osobních údajů v rámci testování, a to zejména v souvislosti s tím, zda v tomto ohledu vznikají zaměstnavatelům nějaké povinnosti.

Povinnosti zaměstnavatele

Odpověď na tuto otázku se odvíjí od postupu testování, který stanovilo ministerstvo zdravotnictví ve svém mimořádném opatření. Opatření je konstruováno poněkud odlišně než opatření vydaná na jaře 2021:

1. Testování musí proběhnout přímo na pracovišti, kterým se rozumí místo určené k plnění pracovních nebo služebních úkolů s výjimkou výkonu práce na dálku (home office). Testování nemusí být provedeno přímo na pracovišti pouze v případě, že je prováděno poskytovatelem zdravotních služeb.

2. Povinnost zaměstnavatele je nově formulována jako povinnost zajistit pravidelné testování všech svých zaměstnanců, nestanoví-li opatření jinak, na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Tato povinnost se nevztahuje na zaměstnance, kteří:

a) jsou očkovaní proti onemocnění covid-19 a uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu podle souhrnu údajů o přípravku,

b) prodělali laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u nich doba nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní,

c) podstoupili v posledních 7 dnech RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,

d) podstoupili v posledních 7 dnech rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním výsledkem,

e) se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti nesetkávají se třetími osobami (např. hlídači, kteří svou směnu vykonávají sami), s výjimkou osob žijících ve stejné domácnosti (pracovníci v rámci home office).

Splnění podmínek pro vynětí z povinného testování musí zaměstnavateli doložit zaměstnanec předložením dokladů uvedených v opatření. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli nepředloží žádný z těchto dokladů, je zaměstnavatel povinen zajistit jeho testování.

Jako doklad o provedeném očkování slouží národní certifikát o provedeném očkování nebo certifikát o provedeném očkování vydávaný podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID; uznávány jsou i certifikáty vydané jiným státem, pokud jsou vyhotoveny alespoň v angličtině, jejich vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví ( https://koronavirus.mzcr.cz/certifikaty/ ); obsahují údaje o očkované osobě, podaném typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje jsou ověřitelné dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování bylo provedeno vakcínami, které jsou schváleny pro použití v České republice, resp. i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou organizací pro nouzové použití.

Splnění podmínek pro ostatní výjimky zaměstnanec dokládá předložením příslušného potvrzení vystaveného poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě záznamem v Informačním systému infekčních nemocí.

Ačkoli to v opatření není nikde zmíněno, je žádoucí, aby byl zaměstnavatel při případné kontrole s to prokázat, že u konkrétních zaměstnanců nebyl povinen testování zajistit. Může tak učinit příslušným záznamem o předloženém dokladu (opatřeným např. podpisem daného zaměstnance), nebo pořízením jeho dokladu. Uvedené doklady obsahují údaje o zdravotním stavu zaměstnanců, které patří do tzv. zvláštní kategorie osobních údajů, na kterou se vztahují přísnější požadavky stanovené v článku 9 GDPR. Zpracování těchto údajů pro daný účel je však kryto čl. 9 odst. 2 písm. i) (veřejný zájem v oblasti veřejného zdraví), popř. písm. f) (zpracování nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků) GDPR.

3. Test se provádí prostřednictvím rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování (použití laickou osobou), a to přímo na pracovišti, nebo prostřednictvím rychlého antigenního testu prováděného poskytovatelem zdravotních služeb.

4. Test musí být proveden jednou za týden, a to poprvé nejpozději k 29. listopadu 2021. Není-li zaměstnanec v den konání testování přítomen na pracovišti zaměstnavatele, jeho preventivní testování se provede v den jeho příchodu na pracoviště.

5. Zaměstnavatelé