Input:

Postup pro splácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti - platné od 1. ledna 2021 Garance

24.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.1.2.1 Postup pro splácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti – platné od 1. ledna 2021

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Splacení vkladů ke dni vzniku společnosti

Jak již bylo uvedeno v jiných částech příručky, ještě před vznikem společnosti je třeba, aby upisovatelé:

  • vnesli nepeněžité vklady v plné výši (§ 23 odst. 2 ZOK),

  • jde-li o peněžité vklady, pak aby splatili alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty všech upsaných akcií, a celé případné emisní ážio těchto akcií.

Poměr, v jakém musí být vklady splaceny

Je samozřejmě možné, aby ke dni vzniku společnosti byly vneseny nejen všechny nepeněžité vklady v plné výši, ale aby byly splaceny i všechny peněžité vklady v plné výši. ZOK stanoví pouze minimální výši peněžitých vkladů, která musí být ke dni vzniku společnosti splacena. To ale nebrání splacení všech vkladů nebo více než 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií již před vznikem společnosti. Ve stanovách může být upraveno, že upisovatelé jsou povinni splatit ke dni vzniku společnosti více než 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií, např. 50 % nebo i 100 % (tedy peněžité vklady v plné výši). V takovém případě je upisovatel povinen splatit peněžité vklady ve výši stanovené ve stanovách. Stanovy ale nemohou rozsah splacení peněžitých vkladů snížit pod zákonem stanovenou minimální výši.

Splacení na zvláštní účet

Peněžité vklady, jimiž se splácí emisní kurs před vznikem společnosti, musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jako „banka”), který za tím účelem zřídí správce vkladu (§ 23). Zákon již nestanoví požadavek, aby byl účet pro splácení vkladů uveden ve stanovách.

Splácení peněžitých vkladů po vzniku společnosti

V případě, že upisovatelé nesplatili ke dni vzniku společnosti všechny peněžité vklady, pak jsou povinni zbývající část emisního kursu akcií splatit v době určené ve stanovách společnosti, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti (§ 344 odst. 1 ZOK).

Lhůty a způsob splácení emisního kursu akcií

Lhůty pro splácení emisního kursu určují vždy stanovy, jde o povinnou náležitost podle § 250 odst. 3 písm. a) ZOK. Stanovy také musí určit způsob splácení emisního kursu akcií [jde o podstatnou náležitost stanov ve smyslu § 250 odst. 3 písm. a) ZOK].


Akciová společnost COMP, a. s., byla založena dvěma akcionáři a vznikla dne 15. 3. 2021 s tím, že základní kapitál této společnosti je ve výši 2 000 000 Kč. Oba akcionáři upsali akcie na základní kapitál společnosti ve stejném poměru (50 % každý) a dohodli se na jeho splacení peněžitými vklady. Ke dni vzniku této společnosti jeden z akcionářů splatil svůj vklad v plné výši, tj. ve výši 1 000 000 Kč, druhý akcionář splatil 50 % jmenovité hodnoty upsaných akcií, tedy 500 000 Kč. Stanovy společnosti stanoví lhůtu pro splacení emisního kursu akcií tak, že musí být splacen do 6 měsíců od vzniku společnosti. Nejpozději do 15. 9. 2021 je tedy tento akcionář, jehož uhrazovací povinnost nebyla ke dni vzniku společnosti splněna, povinen doplatit zbývajících 50 % jmenovité hodnoty jím upsaných akcií, tedy 500 000 Kč.

V obchodním rejstříku bude ke dni vzniku společnosti zapsáno jako rozsah splacení základního kapitálu 75 %. Poté, co druhý akcionář splatí svůj vklad v plné výši, je společnost povinna podat návrh na zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku, a to tak, že se vymaže rozsah splacení základního kapitálu 75 % a nově se zapíše rozsah splacení základního kapitálu 100 %.

Vydání zatímního listu upisovatelům, kteří nesplatili celý emisní kurs upsané akcie před vznikem společnosti

Po vzniku společnosti vydá představenstvo společnosti těm upisovatelům, jejichž uhrazovací povinnost nebyla zcela splněna, zatímní listy, nicméně pouze v případě, že tak určují stanovy (§ 285 ZOK). V případě, že stanovy vydání zatímního listu neupravují, nelze zatímní list vydat. Zatímní list je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z nesplacených akcií, které zatímní list nahrazuje, povinnost splatit jejich emisní kurs a dále právo na výměnu za akcie po splacení emisního kursu akcií, které zatímní list nahrazuje. Zatímní list je možné vydat pouze v listinné podobě.

Náležitosti zatímního listu

Zatímní list musí obsahovat následující náležitosti:

  • označení „zatímní list”,

  • jednoznačnou identifikaci společnosti,

  • jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu,

  • jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií,

  • počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu a údaj, že nahrazuje listinné nebo zaknihované akcie, a název, popřípadě i určení jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů,

  • splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro jeho splácení a

  • podpis člena nebo členů představenstva. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

Převedení zatímního listu na třetí osobu

Zatímní list může jeho vlastník převést na jinou osobu ještě před splacením emisního kurzu nesplacených akcií, a to rubopisem. S převodem zatímního listu přechází na jeho nabyvatele uhrazovací povinnost, ale převodce ručí za její splnění.

Nakládání s nesplacenými akciemi

Vydání akcií či zatímních listů není podmínkou pro to, aby akcionář mohl vykonávat akcionářská práva. Tato práva může osoba, která se podílí na základním kapitálu, vykonávat od okamžiku vzniku společnosti, tj. od okamžiku jejího zápisu do obchodního rejstříku. Ustanovení § 256 odst. 2 ZOK výslovně nově stanoví, že do splacení emisního kursu akcie představují akcionářská práva a povinnosti nesplacenou akcii (pokud nebyl vydán zatímní list). Tuto nesplacenou akcii je možné převádět písemnou smlouvou o převodu nesplacené akcie. S převodem nesplacené akcie přechází na jejího nabyvatele uhrazovací povinnost, ale převodce ručí za její splnění.

Důsledky nesplacení emisního kursu u akcií ve stanovené lhůtě

Důsledky porušení povinnosti splatit včas emisní kurs akcionářem upsaných akcií nemusí být upraveny ve stanovách, neboť je upravuje ZOK.

Pro případ prodlení akcionáře se splněním vkladové povinnosti stanoví § 344 a násl. ZOK tyto důsledky:

  • zaplatit úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené právním předpisem (jde o nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Stanovy mohou určit odlišnou výši úroků z prodlení,

  • valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty zatímního listu a jím nahrazených akcií podle § 524 a násl. ZOK nebo upuštěním od vydání akcií podle § 536 ZOK,

  • vznik odpovědnosti akcionáře za škodu,

  • společnost se může domáhat splacení emisního kursu upsaných akcií, včetně úroků z prodlení, soudní cestou,

  • společnost může vyloučit akcionáře ze společnosti.

Náhradní lhůta

Pozor!
Pokud je akcionář v prodlení se splněním vkladové povinnosti nebo její části, je představenstvo společnosti (nebo správní rada v monistickém systému) povinno vyzvat jej, aby ve lhůtě určené ve stanovách, jinak ve lhůtě do 60 dnů od doručení takové výzvy (jde o tzv. náhradní lhůtu), svou povinnost splnil. ZOK nevyžaduje pro výzvu písemnou formu, ale samozřejmě lze písemnou formu jen doporučit. Ve výzvě není třeba akcionáře upozorňovat na možné důsledky prodlení, tedy co se stane v případě, že svůj dluh nesplní ani v náhradní lhůtě. Náhradní lhůta může být určena ve stanovách jak kratší, tak i delší než 60 dnů a počítá se ode dne následujícího po doručení výzvy.

Pokud akcionář splní vkladovou povinnost v náhradní lhůtě, pak zůstává akcionářem s plnými právy. Po dobu prodlení ale není oprávněn vykonávat hlasovací práva a je povinen platit společnosti úroky z prodlení, jak bude uvedeno níže.

Pokud marně uplyne náhradní lhůta a akcionář nesplní vkladovou povinnost ani v této náhradní lhůtě, pak je na vůli představenstva, jak bude postupovat. Podle § 345 odst. 2 ZOK může představenstvo po marném uplynutí lhůty vyloučit prodlévajícího akcionáře ze společnosti pro ty akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost. Současně jej v takovém případě vyzve, aby odevzdal zatímní list, pokud byl vydán. Pokud společnost nevydala zatímní list, přechází marným uplynutím dodatečné lhůty nesplacená akcie na společnost. Představenstvo ale může přijmout i jiné opatření, např.:

1. podat žalobu na splnění vkladové povinnosti či její části,

2. svolat valnou hromadu za účelem snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty zatímního listu a jím nahrazených akcií nebo upuštěním od vydání akcií.

Úroky z prodlení

Jak již bylo uvedeno výše, akcionář, který je v prodlení se splněním své povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho části, je povinen platit úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví ZOK tak, že jde o dvojnásobek sazby úroku z prodlení stanoveného právním předpisem. Tímto právním předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Stanovy mohou určit i odlišnou výši úroků z prodlení (vyšší i nižší).

Snížení základního kapitálu snížením jmenovité