Input:

Otázky a odpovědi z praxe Garance

15.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.7.8
Otázky a odpovědi z praxe

Mgr. Adriana Kvítková

Vymáhání pohledávek za bytovým družstvem – členem SVJ

Členem společenství vlastníků je právnická osoba – bytové družstvo, které bylo v minulosti založeno třemi zakladateli, nicméně později došlo k zániku členství jednoho z členů a v současnosti má bytové družstvo pouze dva členy. Co by pro SVJ znamenalo, kdyby se ukázalo, že toto družstvo není družstvem např. v případě vymáhání pohledávek?

Dle zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obchodních korporacích”) má družstvo nejméně tři členy (ust. § 552 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Klesne-li počet členů bytového družstva pod počet stanovený zákonem, soud jej i bez návrhu zruší a rozhodne o jeho likvidaci, nejprve mu však poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, tj. k doplnění člena. Pro řízení o zrušení bytového družstva je věcně a místně příslušný krajský soud dle místa zapsání bytového družstva do obchodního rejstříku, a to dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů ust. § 85 písm. a) a § 86 odst. 1.. Přičemž jak z výše uvedeného vyplývá, řízení o zrušení bytového družstva může být zahájeno jak na návrh, tak i bez návrhu (z úřední povinnosti).

Ke zrušení bytového družstva dochází dnem právní moci soudního rozhodnutí o jeho zrušení. Následkem toho bytové družstvo dnem kdy je zrušeno, vstupuje do likvidace. Vstup do likvidace musí být zapsán do obchodního rejstříku. Průběh likvidace je zjednodušeně následovný: (i) nejprve je jmenován likvidátor, obvykle soud jmenuje člena představenstva, případně člena bytového družstva, (ii) pak likvidátor zjistí likvidační podstatu a pořizuje soupis jmění, (iii) dále jsou informováni známí věřitelé a ti přihlašují do likvidace své pohledávky, (iv) následně jsou pohledávky věřitelů uspokojeny a na závěr (v) dochází ke zjištění likvidačního zůstatku (majetek bytového družstva, který zbývá po uspokojení věřitelů) a jeho použití. Pak teprve, do 30 dnů od skončení likvidace, likvidátor může podat návrh na výmaz bytového družstva z obchodního rejstříku.

Pokud by bytové družstvo bylo soudem skutečně zrušeno a vstoupilo do likvidace, je nutné podat přihlášku pohledávek, aby mohly být v rámci likvidace uspokojeny. Stejně tak by mělo společenství postupovat (přihlásit pohledávky) i v případě, že by likvidátor zjistil, že je bytové družstvo v úpadku a likvidace se změnila v insolvenční řízení.

Pokud by se ukázalo, že bytové družstvo není družstvem – počet členů je skutečně nižší než tři – pak by soud, pokud se o tom svou činností dozví (nahlédnutím do rejstříku), případně pokud byl podán návrh na zahájení řízení o zrušení bytového družstva s likvidací, měl nejprve vyzvat k nápravě a poskytnout bytového družstvu lhůtu k doplnění chybějícího člena a teprve poté, co člen nebude ve lhůtě doplněn, by měl rozhodnout o jeho zrušení s likvidací a současně jmenovat likvidátora. Přímý dopad vstupu bytového družstva – člena SVJ – do likvidace na společenství vlastníků nemusí být zásadní, pokud společenství podá přihlášku pohledávky do likvidace (popř. do insolvence) a bytové družstvo bude mít dostatečný majetek k uspokojení věřitelů. Podstatné je proto sledovat jak obchodní, tak případně i insolvenční rejstřík, zda bytové družstvo nevstoupilo do likvidace/insolvence, aby společenství vlastníků mohlo včas podat přihlášku pohledávky.

Závěrem dodávám, že i při zrušení bytového družstva s likvidací ručí členové za dluhy bytového družstva po jeho zániku, a to do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, přičemž likvidační zůstatek je čistý majetkový zůstatek, jenž vyplyne z vypořádání likvidační podstaty a vyrovnání dluhů věřitelům. Dle ust. § 756 ZOK je podíl člena na likvidačním zůstatku roven splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu a zbývající případné nerozdělené prostředky se mezi členy rozdělí rovným dílem.

Vymáhání pohledávky bez soudního rozhodnutí

Dotaz: Člen SV nehradí včas a řádně předepsané poplatky související s vlastnictvím bytu a dluh každý měsíc narůstá. Musí SV podat žádost o vydání platebního rozkazu k příslušnému soudu? Může se obrátit přímo na nějakého soukromého exekutora a pověřit ho vymožením pohledávky bez soudního rozhodnutí?

Odpověď: Pro zahájení exekučního řízení je nutné podat návrh na nařízení exekuce, k němuž musí být připojen originál nebo úředně ověřená kopie exekučního titulu s doložkou o jeho vykonatelnosti, případně notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Exekučním titulem je zejména vykonatelné soudní rozhodnutí či vykonatelný rozhodčí nález. Pokud nebude návrh doplněn o exekuční titul, soud exekuční řízení zastaví.

Proto je před vymáháním pohledávky prostřednictvím soudního exekutora nutné nejprve dlužnou částku žalovat, například prostřednictvím návrhu na vydání platebního rozkazu na zaplacení dlužné částky. Teprve poté, co soud platební rozkaz vydá a žalovaný nepodá v zákonné lhůtě odpor, čímž nabude platební rozkaz právní moci a vykonatelnosti, je možné doručit soudnímu exekutorovi exekuční návrh. Následně, co je návrh soudním exekutorem přezkoumán z pohledu, zda obsahuje všechny stanovené náležitosti, zašle exekutor exekučnímu soudu žádost o pověření a nařízení exekuce. Exekuční soud vydá exekutorovi pověření do 15 dnů od doručení žádosti, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady.

Závěrem je možné shrnout, že vymožení pohledávky bez exekučního titulu nelze provést, a to ani prostřednictvím soudního exekutora, vždy je třeba mít k dispozici vykonatelné rozhodnutí soudu nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.

Žaloba o zaplacení a doklady pro doložení dlužné částky

Dotaz: V našem SV máme dlužníka, který neplatí zálohy na služby. Na tohoto dlužníka chceme podat žalobu o úhradu dlužné částky. Jakými doklady je potřeba doložit soudu dlužnou částku?

Odpověď: V dotazu zmíněnou žalobu o zaplacení, resp. nárok na úhradu dlužných částek, který žalobou SV vůči dlužníku uplatňuje, je nutno doplnit listinnými důkazy, ze kterých by byl nárok SV zřejmý. Pro prokázání nároku je vhodné žalobu doplnit o doklady, z nichž je patrná výše zálohových plateb, které měl dlužník hradit a o jejichž výši měl možnost se dozvědět. Jedná se zejména o v dotazu popsané doklady, tedy předpis záloh určený dlužníkovi, jejich roční vyúčtování a rovněž výzvy k úhradě dlužných částek, nejlépe doplněné o potvrzení dlužníka o jejich převzetí. Důkazům prokazujícím nárok SV je vhodné věnovat náležitou pozornost, a to z následujícího důvodu. Pokud bude žalobou uplatněný nárok přímo vyplývat z dokumentů, které SV soudu předloží, vydá soud tzv. platební rozkaz, což je nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak získat exekuční titul.

Obrana dlužníka vůči žalobě

Dotaz: Za jakých podmínek se může neplatič bránit proti žalobě? Náš neplatič mi totiž tvrdí, že odešel od zaměstnavatele, který mu dlouhodobě neplatil mzdu a nyní se s ním o mzdu soudí.

Odpověď:

V daném případě je třeba rozlišit mezi dvěma skutečnostmi, a to zda SV svědčí nárok vůči dlužníkovi a jaká je finanční situace dlužníka.

Pokud dlužník neuhradil svůj dluh řádně a včas, je SV