Input:

Ošetřování a otcovská v souvislostech zdravotního pojištění Garance

8.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.19
Ošetřování a otcovská v souvislostech zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Podle právní úpravy platné do konce roku 2021 nebylo pro nárok na ošetřovné podmínkou žití ve společné domácnosti jen u rodiče a jeho dítěte do 10 let věku. Od 1. ledna 2022 není žití ve společné domácnosti vyžadováno u:

  • příbuzných v přímé linii, tj. mezi rodičem a jeho dítětem, prarodičem a vnukem atd.,

  • sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

V ostatních případech je při ošetřování člena rodiny podmínkou žití ošetřované a ošetřující osoby ve společné domácnosti.

Ošetřovné a zdravotní pojištění

Ustanovení § 191 ZP definuje jako překážku v práci na straně zaměstnance mj. dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 ZNP. Této překážce v práci na straně zaměstnance, po kterou je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, musí zaměstnavatel věnovat ve zdravotním pojištění zvýšenou pozornost především v situacích, kdy tato překážka trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc – v takovém případě musí být proveden výpočet a zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky (viz dále uvedené příklady).

K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U těchto zaměstnanců je vždy vyměřovacím základem dosažený příjem. Jestliže naopak trvá překážka v práci po celý kalendářní měsíc, pojistné se v případě pracovní smlouvy neodvádí – viz ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.

Poznámka:

Aby bylo povinností zaměstnavatele odvádět pojistné u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, musí příjem na dohodu o pracovní činnosti činit alespoň 4 000 Kč a u dohody o provedení práce musí převýšit 10 000 Kč (platí do 30. 6. 2024 – viz dále). Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Od 1. 7. 2024 se budou u dohod o provedení práce sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci je stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se bude odvádět sociální pojištění. Protože zákon č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček) neprovedl změnu v zákoně č. 48/1997 Sb. a ani v zákoně č. 592/1992 Sb., nelze v době aktualizace textu (leden 2024) jednoznačně určit, jak se tyto změny od 1. 7. 2024 projeví ve zdravotním pojištění. Lze dovodit, že pro zdravotní pojištění by měla u jedné či více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele platit rozhodná částka 10 500 Kč. Jelikož však právní úprava zdravotního pojištění neobsahuje problematiku posuzování (sčítání) příjmů z více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, bude při aplikaci postupů zaměstnavatele po datu 1. 7. 2024 rozhodující případná legislativní změna nebo výkladové stanovisko.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Podpůrčí doba neběží po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

Pro odvod pojistného zaměstnavatelem je důležité, zda se na zaměstnanou osobu (a zaměstnavatele) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, či nikoli.

A) Minimum musí být ve zdravotním pojištění dodrženo

Pokud překážka v práci na straně zaměstnance trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., snižuje se toto minimum na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, kdy tato překážka netrvala. Pro účely zdravotního pojištění není přitom rozhodující, zda se jedná o kalendářní dny ošetřování placené nebo již neplacené.

Zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy bude ošetřovat svého šestiletého syna od 14. 3. 2024. Se synem zůstane doma i po devíti dnech, ve kterých pobírala ošetřovné, a to až do konce měsíce března. Stále se však bude jednat o