Zákony, judikatura a literatura 2024-2025

Input:

Odborný rozvoj zaměstnanců z pohledu zákoníku práce Garance

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.19.1
Odborný rozvoj zaměstnanců z pohledu zákoníku práce

Ing. Ivan Macháček

Co rozumíme péčí o odborný rozvoj zaměstnanců

Podle § 227 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "ZP") je povinností zaměstnavatele pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména:

  1. zaškolení a zaučení,
  2. odbornou praxi absolventů škol,
  3. prohlubování kvalifikace a
  4. zvyšování kvalifikace.

Zaškolení a zaučení

Zaškolení a zaučení jako výkon práce

Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, a rovněž zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.

Toto zaškolení nebo zaučení je považováno na straně zaměstnance za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat). Náklady zaměstnavatele vynaložené na zaškolení a zaučení zaměstnance hradí zaměstnavatel.

Odborná praxe absolventů škol

Odborná praxe absolventů je výkonem práce

Absolventem školy se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba strávená na mateřské nebo rodičovské dovolené. Těmto absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol je povinen zaměstnavatel zabezpečit přiměřenou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce.

Tato odborná praxe je považována na straně zaměstnance za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat). Náklady vynaložené na zajištění odborné praxe absolventa (zaměstnance) hradí zaměstnavatel.

Prohlubování kvalifikace

Vymezení kvalifikace

Kvalifikací rozumíme určitou schopnost zaměstnance vykonávat různě složité a namáhavé práce podle příslušné profese, resp. specializace zaměstnance. Kvalifikaci zaměstnance tvoří jednak teoretické a jednak praktické zkušenosti zaměstnance získané studiem, účastí v různých kurzech a školeních, rekvalifikací, zaškolením, zaučením apod. V souvislosti s kvalifikací rozeznává zákoník práce jednak prohlubování kvalifikace a jednak zvýšení, resp. zvyšování kvalifikace.

Vymezení prohlubování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace zaměstnance se rozumí:

  • průběžné doplňování kvalifikace zaměstnance, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce,

  • udržování a obnovování této kvalifikace zaměstnance.

Podle § 230 odst. 2 ZP je zaměstnanec povinen prohlubovat si svou kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je přitom oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu nebo na jiných formách přípravy vedoucí k prohloubení kvalifikace zaměstnance, popřípadě je oprávněn na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné fyzické nebo právnické osoby.

Prohlubování kvalifikace je výkonem práce

Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje na straně zaměstnance za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (plat).

Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace zaměstnance hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, než požaduje jeho zaměstnavatel, může se na nákladech na prohlubování finančně náročnější formě kvalifikace podílet.

Možnost sjednání kvalifikační dohody

Při prohlubování kvalifikace může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena tzv. kvalifikační dohoda specifikovaná v § 234 ZP. Při prohlubování kvalifikace zaměstnance může být tato dohoda uzavřena tehdy, jestliže předpokládané náklady na zabezpečení prohlubování kvalifikace zaměstnance dosahují alespoň 75 000 Kč. V takovémto případě však platí, že zaměstnanci nelze prohloubení kvalifikace uložit zaměstnavatelem, musí jít o souhlas zaměstnance s takovýmto rozsahem prohloubení kvalifikace. Blíže se k náplni této kvalifikační dohody vyjádříme v souvislosti se zvýšením kvalifikace zaměstnance.

Zvýšení kvalifikace

Vymezení zvýšení kvalifikace

Zvýšením kvalifikace se podle § 231 ZP rozumí:

  • změna hodnoty kvalifikace (dosažení nového stupně kvalifikace, např. pro výkon náročnější kvalifikovanější práce, pro výkon nové vyšší funkce, pro který dosud zaměstnanec požadovanou kvalifikaci nesplňoval),

  • získání nebo rozšíření kvalifikace.

Půjde tedy o zvyšování kvalifikace zaměstnance studiem, vzděláváním, školením nebo jinou formou přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže je tato činnost v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Podle § 205 ZP platí, že účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Zatímco prohlubování kvalifikace je považováno podle zákoníku práce vždy za výkon práce, zvyšování kvalifikace je považováno za překážku v práci a nikoliv za výkon práce.

Zvýšení kvalifikace je překážkou v práci na straně zaměstnance

Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace následující pracovní volno s náhradou mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku:

  • v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

  • 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

  • 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

  • 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

  • 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Výše uvedené nároky zaměstnance související se zvyšováním jeho kvalifikace vyplývají z § 232 ZP a jsou stanoveny jako minimální nároky zaměstnance na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy (platu). Dohodou nebo stanovením zaměstnavatele (v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu) mohou být přiznány zaměstnanci vyšší limity pracovního volna s náhradou mzdy (platu) nebo další práva.

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky a dále opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobnému ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy (platu).

Kvalifikační dohoda při zvýšení kvalifikace

Při zvýšení kvalifikace zaměstnance lze uzavřít mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tzv. kvalifikační dohodu. Tato dohoda musí být uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná. Dohoda se uzavírá před zahájením zvyšování kvalifikace zaměstnancem. Tato dohoda musí obsahovat:

  1. na straně zaměstnavatele:

    • závazek umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace formou poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení,

  2. na straně zaměstnance:

    • závazek setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle…