Obecně k dozorčí raděGarance

9.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Obecně k dozorčí radě

9.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.1 Obecně k dozorčí radě

Mgr. Pavla Krejčí, JUDr. Lucie Kolářová

Dozorčí rada akciové společnosti je zřizována spolu s představenstvem v dualistickém systému vnitřní struktury akciové společnosti, když do její působnosti patří kontrola výkonu působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Organizační struktura akciové společnosti založená na tzv. dualistickém pojetí znamená, že vedení společnosti zajišťují dva akceschopné a profesionální orgány, představenstvo a dozorčí rada, oba se silnými pravomocemi, vzájemně se ovlivňující. Tyto orgány (a tedy i dozorčí radu) má akciová společnost i v případě, že je v likvidaci.


Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 149/2005

Likvidátor tedy nenahrazuje statutární orgán společnosti, a proto i po vstupu společnosti do likvidace a jmenování likvidátora trvá povinnost  společnosti, upravená v ustanovení § 194 odst. 2 ObchZ, zvolit do tří měsíců poté, co zanikla funkce člena představenstva, nového člena. To platí tím spíše pro funkci členů dozorčí rady, jejíž kontrolní působnost není jmenováním likvidátora nijak omezena. Požadavek navrhovatelky, aby ji soud zmocnil ke svolání valné hromady za situace, kdy společnost nemá představenstvo a dozorčí radu, je proto oprávněný.

Dozorčí rada je přitom od představenstva jako výkonného orgánu společnosti přísně oddělena. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost (např. likvidátor společnosti, prokurista apod.). Dualistický systém vnitřní struktury akciové společnosti má v České republice svoji tradici, i proto platí nevyvratitelná právní domněnka, že neplyne-li ze stanov jednoznačně, který z obou systémů v české akciové společnosti platí, jde právě o systém dualistický s představenstvem a dozorčí radou.

Kolektivní orgán

Dozorčí rada je obligatorně (tj. povinně) zřizovaný orgán v dualistickém pojetí akciové společnosti s kontrolními pravomocemi doplněnými o některé pravomoci řídícího a jednatelského charakteru. Může se jednat o orgán kolektivní, nicméně ustanovení § 448 odst. 1 ZOK nebrání tomu, aby měla dozorčí rada i jen jednoho člena, neboť první odstavec tohoto ustanovení stanoví, že: „Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy.“ Na žádném místě se nehovoří o omezení minimálního, či maximálního počtu, ani o potřebě dělitelnosti počtu členů představenstva třemi, jak tomu bylo dříve. Bude-li mít dozorčí rada jediného člena, není třeba svolávat jednání dozorčí rady, o rozhodnutích člena dozorčí rady je však nutné pořídit zápis. Jediný člen dozorčí rady bude současně vykonávat funkci jejího předsedy. Výjimku tvoří společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru. U těchto společností musí mít dozorčí rada počet členů dělitelný třemi, a to z toho důvodu, že jedna třetina těchto členů je volena zaměstnanci společnosti (viz dále).

Práva a povinnosti mají příslušet dozorčí radě jako celku, a nikoliv jejím jednotlivým členům, což ovšem nevylučuje, aby dozorčí rada pověřila jednotlivé členy konkrétními činnostmi.

Pravomoc dozorčí rady

Základní kontrolní pravomoci dozorčí rady jsou uvedeny v § 446 odst. 1 ZOK a dále v § 447 ZOK a jedná se zejména o:

  • dohled nad výkonem působnosti představenstva,

  • dohled nad podnikatelskou či jinou činností společnosti, zda se tato činnost děje v souladu s právními předpisy a stanovami,

  • nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti,

  • kontrola, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností,

  • přezkum účetních závěrek společnosti a návrhů na rozdělení zisku a předkládání vyjádření valné hromadě,

  • zastupování společnosti před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

Dozorčí rada v rámci své kontrolní pravomoci zkoumá činnost statutárního orgánu jak z hlediska dodržování právních a vnitřních předpisů společnosti, tak i z hlediska řádnosti výkonu funkce, tj. jednání jednotlivých členů představenstva s péčí řádného hospodáře, dodržování zásady loajality, mlčenlivosti atd. Dozorčí rada nesmí zasahovat do obchodního vedení společnosti. Zákon však připouští výjimky, kdy dozorčí rada může zakázat představenstvu určitá jednání (§ 56 odst. 2 ZOK – zákaz uzavření smlouvy mezi společností a členem představenstva, či osobou jemu blízkou, ovlivněnou či ovládanou), některá jednání představenstva pak vyžadují předchozí souhlas dozorčí rady. Předchozí souhlas kontrolního orgánu k jednání představenstva ZOK neupravuje, mohou ho však upravit stanovy. To platí rovněž pro další zákaz určitého jednání. Pro tyto případy odpovídají za případnou újmu společnosti ti členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře (§ 49 ZOK). Dozorčí rada může v rámci své pravomoci v případě střetu zájmů člena představenstva nebo i člena jiného orgánu se zájmy společnosti dokonce rozhodnout o pozastavení funkce tohoto člena (§ 54 odst. 4 ZOK).

Právní úprava pravomoci dozorčí rady

Zákon svěřuje dozorčí radě řadu pravomocí nezbytných pro výkon její činnosti. Ustanovení § 446 ZOK je obecným ustanovením o působnosti dozorčí rady, které je dále specifikováno v dalších ustanoveních ZOK, případně i ve stanovách akciové společnosti.

Stanovy společnosti

Stanovy společnosti mohou rozsah působnosti dozorčí rady rozšířit, což však není možné na úkor působnosti jiného povinně zřizovaného orgánu, např. valné hromady akciové společnosti. Dle ustanovení § 438 odst. 1 ZOK mohou stanovy svěřit dozorčí radě volbu a odvolávání členů představenstva, a tedy i schvalování jejich smluv o výkonu funkce.


Svěřují-li stanovy akciové společnosti do působnosti dozorčí rady např. rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu, je takové ustanovení stanov neplatné, neboť toto právo patří do působnosti valné hromady dle § 421 odst. 2 písm. b) ZOK. Neplatnost jednotlivého ustanovení stanov nemá vliv na jejich platnost jako celku.

Další pravomoci dozorčí rady

Za účelem výkonu kontrolní činnosti dozorčí rada disponuje celou řadou dalších oprávnění plynoucích jak ze zákona o obchodních korporacích, tak i ze zvláštních předpisů (k tomu samostatné kapitoly o vztahu dozorčí rady k ostatním orgánům společnosti, akcionářům a třetím osobám).

Povinnost loajality

Členové dozorčí rady jsou stejně jako členové představenstva vázáni povinností loajality vůči společnosti a touto povinností je také limitováno jednání v zájmu akcionářů.


Členové dozorčí rady musí přistupovat ke všem akcionářům stejně a žádného z nich při výkonu své funkce nezvýhodňovat, a to bez ohledu na to, kým byli do dozorčí rady nominováni.

Oprávnění dozorčí rady

Působnost dozorčí rady akciové společnosti je založena § 446 ZOK, kdy dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Dle § 447 odst. 1 ZOK jsou pak členové dozorčí rady oprávněni nahlížet

 
 Nahoru