Novela stavebního zákona z pohledu společenství vlastníkůGarance

8.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela stavebního zákona z pohledu společenství vlastníků

8.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3
Novela stavebního zákona z pohledu společenství vlastníků

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Alexandra Javoreková

V předchozí aktualitě k projednávání novely stavebního zákona (najdete ji úplně dole) jsme se zabývali změnami, které pro společenství vlastníků přinášela v té době pouze připravovaná novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a souvisejících zákonů, a to zejména otázkou udělení souhlasu společenství vlastníků ke změnám dokončené stavby. V době uveřejnění výše uvedeného článku se tato novela nacházela v legislativním procesu ve fázi projednávání v Poslanecké sněmovně PČR (dále jen „Poslanecká sněmovna”), která následně dne 9. 5. 2017 postoupila schválenou verzi novely do Senátu PČR (dále jen „Senát”).

V dalším textu se budeme zabývat osudem této novely a otázkou, zda se nějakým způsobem změnila navrhovaná úprava pro společenství vlastníků.

Schválení novely stavebního zákona (a souvisejících předpisů)

Po bouřlivé diskusi v Senátu dne 7. 6. 2017 byl návrh zákona, kterým se mění stavební zákon a další související zákony, vrácen s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. Jedna z hlavních výtek Senátu ve vztahu k této novele směřovala k novému znění ust. § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (tedy jednoho ze souvisejících předpisů), jež dle názoru Senátu a ekologických spolků a organizací zamezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení, a zejména pak omezuje právo veřejnosti účastnit se připomínkování některých staveb.

S tímto názorem Senátu a dalšími pozměňovacími návrhy Senátu se Poslanecká sněmovna neztotožnila a dne 27. 6. 2017 schválila setrvání na svém původním návrhu. Novela stavebního zákona a souvisejících předpisů tak byla dále postoupena k podpisu prezidenta, který tak učinil dne 13. 7. 2017, a takto schválený zákon byl vyhlášen jako zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon”), ve Sbírce zákonů dne 31. 7. 2017. K nabytí účinnosti zákona dojde dne 1. 1. 2018, proto je užitečné se již teď pomalu seznámit se změnami, které ve vztahu ke společenství vlastníků tento zákon přináší.

Změny stavebního zákona ve vztahu ke společenství vlastníků

Jak jsme již uvedli v původním článku na toto téma, do zákona v části, kterou se mění stavební zákon, byla přidána nová hlava VII, která upravuje otázku souhlasu vlastníka a navazujících řízení. Nově tedy bude vlastník jednotky k žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví dokládat souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo. Znění uvedeného ustanovení se tak z důvodu, že Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění návrhu, od uveřejnění předešlého článku nezměnilo.

Z uvedeného vyplývá, že vlastník jednotky, který je stavebníkem, si již nebude muset ke stavebním úpravám stavby v bytovém spoluvlastnictví obstarat souhlas všech vlastníků jednotek v bytovém domě, ale postačí mu pouze souhlas společenství vlastníků, příp. správce.

Tato změna na jedné straně přinese vlastníkům jednotek-stavebníkům odlehčení v tom, že nebudou muset k získání souhlasu obíhat někdy i desítky vlastníků jednotek v bytovém domě, na druhé straně, jak jsme již předesílali, tato úprava nevylučuje možnost ostatních vlastníků jednotek zasáhnout do příslušného územního či stavebního řízení, a to nejenom podáváním námitek či odvolání proti vydanému rozhodnutí v daném řízení, ale i podáním návrhu na soud dle ust. § 1209 odst. 1 NOZ. K aktivaci uvedeného ustanovení občanského zákoníku bude ale zapotřebí, aby zde byl dán důležitý důvod a aby vlastník jednotky, který se domáhá rozhodnutí soudu, hlasoval při rozhodování shromáždění daného společenství proti udělení souhlasu k provádění změn dokončené stavby vlastníku jednotky-stavebníkovi. Výše popsaný návrh na soud bude muset dotčený vlastník podat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí shromáždění dozvěděl, či dozvědět mohl, jinak jeho právo obrátit se v dané věci na soud zanikne.

Závěrem

Proces jednání o novele stavebního zákona, který vyústil v přijetí zákona, ukázal, že prosazení změn v této oblasti práva představuje značný problém, a to zejména s ohledem na rozdílné zájmy jak jednotlivých politických uskupení, tak i podnikatelů a odborné i laické veřejnosti, kteří se aktivně zapojovali do veřejné debaty k jednotlivých bodům tohoto zákona.

Deklarovaným cílem přijaté novely by přitom mělo být zjednodušení a ulehčení nejen povolování staveb, ale i procesu jejich vlastní realizace, a tato novela by zároveň měla být krokem otevírajícím prostor pro další změny v oblasti stavebního práva a souvisejících odvětví. Již v současné době totiž Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pracuje na základních tezích zbrusu nového stavebního zákona.

I když není prozatím jasné, zda přijaté změny povedou ke skutečnému urychlení územních a stavebních řízení, mohou být cenným vodítkem při dalším zvažování, kterým okruhům z úpravy územního a stavebního řízení je potřeba věnovat zvýšenou pozornost při přípravě nového stavebního zákona. Dlouhé přípravné práce a složitý přijímací proces zákona tudíž může vést i k posílení právní jistoty, tedy dosažení stavu, aby v krátkém sledu po přijetí nového zákona nemuselo docházet k jeho podstatným novelizacím.

AKTUALITA Z BŘEZNA 2017

Za dobu své existence doznal zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

 
 Nahoru